úterý 21. října 2025

Motanka z pohledu regionistiky či archeologie.

 Pojem Motanka v kontextu seriózní akademické religionistiky, historické lingvistiky či archeologie, jež se zabývají přímo původním slovanským pohanstvím, se v klíčových odborných monografiích a recenzovaných časopisech, vydávaných renomovanými akademickými institucemi a badateli, nevyskytuje jako ustálený termín prokazatelně doložený z období raného či vrcholného středověku (doba existence předkřesťanského náboženství Slovanů) ani v souvislosti s přímými a nezpochybnitelnými písemnými prameny (kroniky, cestopisy).

Z toho důvodu nemohu poskytnout podrobnou rešerši založenou na primárních a sekundárních akademických pramenech pro doložení Motanky jako součásti původní slovanské mytologie, jelikož tato data nejsou v akademické sféře k dispozici s požadovanou vědeckou validitou.





Charakteristika pojmu v etnologickém a folkloristickém kontextu

Ačkoliv termín Motanka není prokazatelně spojen s předkřesťanskou slovanskou mytologií, je znám a studován v rámci etnologie a folkloristiky, především ve východoslovanském kulturním okruhu (zejména na Ukrajině), jako forma tradiční lidové panenky, ručně vyráběné bez použití jehly, pouze s pomocí motání (odtud název, od slovesa motati — vázat, namotávat).

Etnologické a kulturní aspekty

  • Materiál a výroba: Motanky jsou tradičně vyráběny z přírodních materiálů, jako je látka, sláma, nitě a bylinky. Klíčovým rysem je absence obličeje. Místo obličeje má panenka často kříž z nití, což je interpretováno jako ochranný symbol nebo jako způsob, jak zabránit tomu, aby se panenka stala příbytkem duše (dobré či zlé), a tím byla chráněna osoba, pro kterou je určena.

  • Funkce: Tyto panenky sloužily v lidové kultuře k různým účelům, které se řadí do sféry lidové magie, rituálů a ochrany:

    • Ochranné amulety (oberehy): Byly umísťovány v domech jako ochrana před zlem.

    • Rituální předměty: Používaly se při obřadech spojených s ročním cyklem nebo přechodovými rituály (svatba, narození).

    • Hračky: Sloužily též jako prostá dětská hračka, ačkoliv jejich primární význam byl často rituální či apotropaický (ochranný).

Odborná interpretace a limity

Současná akademická etnologie a folkloristika považují Motanku za výrazný prvek pozdější lidové kultury, který odráží archaické vrstvy myšlení a zvyklostí, nicméně není k dispozici dostatek dat, které by spolehlivě dokládaly její existenci a konkrétní funkci v předkřesťanské éře. Její význam a symbolika jsou rekonstruovány na základě folklórního materiálu z 19. a 20. století a analogií s jinými tradičními panenkami a rituálními figurami (např. vynášení Morany/Smrti), avšak přímá historická kontinuita s pohanstvím je spíše hypotetická a není doložena primárními historickými prameny, ani raně středověkou archeologií.

Proto je nutné k interpretaci Motanky jako "slovanské pohanské panenky" přistupovat s kritickým odstupem a rozlišovat mezi etnograficky doloženou lidovou tradicí a spekulativními rekonstrukcemi mytologie.


Závěr a doporučená literatura

Vzhledem k absenci přímých a ověřených akademických dat, která by panenku Motanku spojovala s dobou slovanského pohanství (před 10. až 13. stoletím), se nelze v intencích stanovených kritérií (práce jen s ověřenými akademickými daty) hlouběji zabývat její historicko-náboženskou rolí.

Pro hlubší studium slovanské mytologie a náboženství doporučuji stěžejní odborná díla, jež pracují s ověřenými prameny a interdisciplinární metodou, jako jsou:

  • GIEYSZTOR, Aleksander. Mytologie Slovanů. (Klíčové dílo pro komparativní mytologii a práci s písemnými prameny.)

  • TÉRA, Michal. Perun – bůh hromovládce: sonda do slovanského archaického náboženství. (Detailní analýza jednoho z hlavních božstev a práce s lingvistikou a komparatistikou.)

  • SŁUPECKI, Leszek Paweł. Slavonic Pagan Sanctuaries. (Práce zaměřená na archeologické a historické doklady kultovních míst.)

  • PROFANTOVÁ, Naďa; TUREK, Rudolf. Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. (Přehledový zdroj s důrazem na archeologické a historické doklady.)

  • Dynda, Jiří. Slovanské pohanství ve středověkých latinských pramenech. (Kritický pohled na písemné prameny a jejich interpretaci.)

Zdroje:

  • Pramenná základna pro rané slovanské náboženství: Pověst dávných let (По́весть временны́х лет), Thietmar z Merseburgu, Helmold z Bosau, Saxo Grammaticus, Ibráhím bin Jaʿkúb al-Isrá'ílí at-Turtúší.

  • Sekundární akademická literatura: Monografie autorů jako Alexander Gieysztor, Michal Téra, Leszek Paweł Słupecki, Naďa Profantová, publikace nakladatelství Academia, Oxford University Press a odborných periodik jako Studia mythologica Slavica. (Konkrétní odkazy na Motanku v těchto dílech nejsou k dispozici.)