Etymologický slovník jazyka staroslověnského je dokončen

Koncem roku 2022 vyšel poslední, 21. sešit Etymologického slovníku jazyka staroslověnského, obsahující rejstříky slov neslovanských jazyků (rejstříky jazyků slovanských jsou obsahem 20. sešitu, který vyšel v roce 2021). Právě dokončený Etymologický slovník jazyka staroslověnského představuje zralý plod úsilí tří generací brněnských slavistů a etymologů, a symbolizuje tak v jistém smyslu také kontinuitu moderního českého bádání o slovanských jazycích a literaturách. Více zde.

 

Slovník vykládá v úplnosti původ celé slovní zásoby staroslověnštiny, na 1164 stranách obsahuje 2469 heslových slov. Slovník, jehož první sešit vyšel v roce 1989, zaznamenal velmi širokou odezvu ve vědecké komunitě, o čemž svědčí 42 vesměs pozitivních recenzí z celého světa (Austrálie, Bulharsko, Francie, Itálie, Chorvatsko, Kanada, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rusko, Ukrajina, USA) a nepočítaně citací, protože se stal standardním referenčním dílem ve slovanské a indoevropské historicko-srovnávací jazykovědě. Má velký význam i z hlediska kulturního: staroslověnština hraje, jak známo, důležitou roli v jazykové kultuře a slovesnosti Slovanů a výklad její slovní zásoby významně napomáhá kulturu a slovesnost Slovanů osvětlit. Má rovněž interdisciplinární přesah, protože slouží nejen jazykovědcům a filologům, ale také historikům, etnologům a literárním vědcům.

zdroj: https://ujc.avcr.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/230120-esjs.html?fbclid=IwAR0Zp6kZZs8TIeuQG7GtlJXN7Z6e0N9L8xkOlZGOIuDOebotZ52nrhs6ACQ 

Milena Městecká: Vyšel Slovanský jazykový atlas!

 Praha 12. května2020

V březnu tohoto roku se dočkal vydání v pořadí již šestnáctý svazek z řady fonetických a lexikálních sborníků vydávaných od roku 1965 v rámci mezinárodního projektu OLA (Общеcлавянский лингвистический атлас). Tento fonetický svazek č. 8 s názvem Reflexy *tort, *tolt, *tert, *telt, *ort, *olt  vychází v české redakci. Zpracovalo jej Dialektologické oddělení Ústavu jazyka českého Akademie věd ČR. Autorská dvojice PhDr. Martina Ireinová, Ph.D. a Mgr. Petra Přadková, navázaly na práci svého předchůdce PhDr. Karla Fice, CSc., který zemřel po nemoci v roce 2005. Tuto unikátní publikaci vydalo nakladatelství ACADEMIA.

Publikace je věnována vývoji těchto praslovanských skupin v dialektech slovanských jazyků. Svazek obsahuje celkem 79 map, opatřených přehlednými legendami a komentáři. Jsou doplněny soupisy nářečního materiálu sebraného na základě jednotného dotazníku z 853 sídel ze sítě osídlených míst mapy OLA. Ve výsledku dochází k rozdělení na čtyři skupiny – 1. východoslovanský, 2. jihoslovanský, 3. český a slovenský, 4. polský a lužický, 5. kašubský a polabský.

Mimořádný význam pro lingvinistiku

Jak uvádí jedna z autorek, Martina Ireinová: „Slovanský jazykový atlas patří k nejvýznamnějším projektům slovanské jazykovědy, má mimořádný význam nejen pro lingvistiku, ale i pro řadu dalších vědních disciplín.“

Jedním ze zakladatelů Slovanského jazykového atlasu byl český lingvista Bohuslav Havránek. Z českých dialektologů má významný podíl na tvorbě tohoto jazykovězeměpisného díla Jaromír Bělič, Slavomír Utěšený, Antonín Vašek, Karel Fic, Jarmila Vojtová aj.“

Není náhodou, že myšlenka celoslovanského atlasu pochází již z r. 1929, kdy proběhl první mezinárodní sjezd slavistů v Praze. Jak autorka dále pokračuje: „Hospodářská krize ve 30. letech minulého století, nástup nacismu k moci, druhá světová válka a změny po ní následující znemožnily její uskutečnění. Ideou se začali lingvisté opět zabývat až po r. 1956, kdy byl na setkání slavistů v Bělehradě zřízen Mezinárodní komitét slavistů. Po 4. mezinárodním sjezdu slavistů v Moskvě, který se konal r. 1958, se začalo na projektu pracovat.“

Složitá práce, skvělý výsledek

Jednotný dotazník, který obsahoval 3454 položek byl vydán v roce 1965, sběr dat se uskutečnil v následujících 20 letech. Nemalou měrou tak mapoval i oblasti ohrožené zánikem dialektů i samotných jazyků, např. jako jsou ze západoslovanské skupiny kašubský či polabský dialekt dnes již zaniklých národů a zemí.

Mezinárodní projekt OLA je unikátní. Poprvé v dějinách slovanské lingvistiky byly podle jednotného programu a jednotné transkripce prozkoumány všechny slovanské jazyky a dialekty na rozsáhlém území, které tyto jazyky pokrývají v Evropě. Objektem OLA je skupina slovanských jazyků v celku, nikoli jednotlivý jazyk. Zatímco národní atlasy zkoumají dialektické rozdíly v rámci dotyčného jazyka, důležité v národním rozsahu, v OLA se mapují rozdíly v rámci všech slovanských skupin jazyků, které mají všeslovanský význam.

V současné době se na vývoji OLA podílejí zástupci všech slovanských národů a zemí: Akademie věd a umění Bosny a Hercegoviny, Bulharská akademie věd, Akademie věd České republiky, Makedonská akademie věd a umění, Vědeckovýzkumné centrum Slovinské akademie umění a věd, Národní akademie věd Běloruska, Národní akademie věd Ukrajiny, Polská akademie věd, Ruská akademie věd, Srbská akademie věd a umění, Srbský institut (Budyšín / Bautzen, Německo), Slovenská akademie věd, Černohorská akademie věd a umění a Chorvatská akademie věd a umění.

Více na: www.academia.cz

zdroj: https://www.ceskenovinky1.eu/2020/05/12/milena-mestecka-vysel-slovansky-jazykovy-atlas/