Předkládám podrobnou rešerši dvousložkových (ditematických) slovanských osobních jmen. Tato jména představují nejstarší a nejreprezentativnější vrstvu slovanské antroponymie a jejich studium je klíčové pro pochopení hodnotového systému, sociální hierarchie a mytologických představ raných Slovanů.
Níže uvedený seznam je strukturován podle sémantických okruhů, které definují význam jednotlivých komponentů jména. U každého jména je uveden pokus o rekonstrukci jeho původního významu, přičemž je třeba zdůraznit, že celkový význam jména není vždy prostým součtem významů jeho částí, ale tvoří novou sémantickou jednotku s přacím či věšteckým charakterem.
(Primární zdroje pro tuto klasifikaci: Aleksander Brückner, Słownik etymologiczny języka polskiego, 1927; Maria Malec, Struktura i klasyfikacja słowiańskich imion osobowych, 1995; Stanisław Rospond, Słownik etymologiczny miast i gmin PRL, 1984.)
Klasifikace dvousložkových jmen dle komponentů
1. Komponenty odkazující na SLÁVU a VĚHLAS (-slavъ / -sław)
Tato skupina jmen patří k nejpočetnějším a nejprestižnějším. Komponent -slavъ je nejčastěji druhým členem kompozita.
Boleslav (pol. Bolesław): bole- ("více, větší") + -slavъ. Význam: "více slávy", "větší slávy". Jméno typické pro vládnoucí dynastie (Přemyslovci, Piastovci).
Bronislav (pol. Bronisław): broni- ("bránit, chránit") + -slavъ. Význam: "braň slávu", "ochránce slávy".
Čestislav (pol. Czesław): čьstь- ("čest") + -slavъ. Význam: "sláva cti", "oslavující čest".
Jaroslav (pol. Jarosław): jarъ- ("silný, bujný, jarní, prudký") + -slavъ. Význam: "silný slávou", "slavný svou silou".
Miroslav: mirъ- ("mír, svět") + -slavъ. Význam: "oslavující mír" nebo "slavný ve světě".
Rostislav (pol. Rościsław): orsti- ("růst") + -slavъ. Význam: "ten, kdo rozmnožuje slávu".
Soběslav: sobě- (zájmeno "sobě") + -slavъ. Význam: "ten, kdo si získává slávu pro sebe", "osobující si slávu".
Stanislav (pol. Stanisław): stanъ- ("postavení, pevnost, tábor") + -slavъ. Význam: "upevni slávu", "ten, kdo ustanovuje slávu".
Sviatoslav (východoslov. Свѧтославъ): svętъ- ("mocný, silný", později "svatý") + -slavъ. Význam: "slavný svou mocí".
Václav / Věnceslav (pol. Wacław, Więcesław): vęce- ("více, velký") + -slavъ. Jméno s totožným významem jako Boleslav.
Vladislav (pol. Władysław, východoslov. Volodislav): voldъ- ("vládnout, moc") + -slavъ. Význam: "slavný vládce", "sláva vlády".
Zdzislav (pol. Zdzisław): zde- (od zьdati - "udělat, postavit") + -slavъ. Význam: "udělej slávu", "ten, kdo buduje slávu".
2. Komponenty odkazující na MÍR a SVĚT (-mirъ / -měr)
Tento komponent může mít dva významy: "mír, klid" nebo "svět, společenství". Často se objevuje na druhé pozici.
Vladimír (pol. Włodzimierz, východoslov. Volodimer): voldъ- ("vládnout") + -mirъ. Význam: "vládce míru" nebo "vládce světa".
Jaromír: jarъ- ("silný, bujný") + -mirъ. Význam: "silný v míru".
Kazimír (pol. Kazimierz): kazi- ("ničit, kazit") + -mirъ. Význam: "ten, kdo kazí mír" (nepřátelům). Jméno s původně negativním, bojovým nádechem.
Ľubomír (pol. Lubomir): ljubъ- ("milý, drahý") + -mirъ. Význam: "milující mír".
Radomír: radъ- ("starat se, být rád") + -mirъ. Význam: "ten, kdo se stará o mír".
Slavomír: slavъ- ("sláva") + -mirъ. Význam: "slavný mírem".
3. Komponenty odkazující na VLÁDU a MOC (-voldъ / -włod-; -vitъ)
Vsevolod (východoslov. Всеволодъ): vьsь- ("všechen") + voldъ- ("vládnout"). Význam: "vládce všeho", "vševládce".
Hostivít: gostь- ("host") + -vitъ ("pán, vládce"). Význam: "pán hostů", "ten, kdo vítá hosty". Komponent -vitъ je pravděpodobně germánského původu, ale byl plně integrován do slovanského jmenného systému.
Svatovít (západoslov. Świętowit): svętъ- ("mocný, silný") + -vitъ. Význam: "mocný pán", "silný vládce". Jméno známé především jako teonymum (jméno boha).
4. Komponenty odkazující na BOJ a VOJSKO (-borъ; -ratь; -vojь; -pъlkъ)
Tato jména odrážejí hodnoty válečnické družiny.
Borivoj (čes. Bořivoj): bor- ("boj") + -vojь ("vojsko, bojovník"). Význam: "bojovník vojska".
Ratibor (pol. Racibor): ratь- ("válka, boj") + -borъ ("boj"). Význam: "bojující ve válce". Zdvojení bojové sémantiky.
Dalibor: dali- ("dále") + -borъ ("boj"). Význam: "oddalující boj".
Ctibor: čьstь- ("čest") + -borъ ("boj"). Význam: "bojující za čest".
Vojtěch (pol. Wojciech): vojь- ("vojsko") + -těchъ ("útěcha, radost"). Význam: "útěcha vojska", "radost bojovníkům".
Jaropolk (východoslov. Ярополкъ): jarъ- ("prudký, silný") + pъlkъ- ("pluk, vojenský oddíl"). Význam: "vedoucí prudký pluk".
Svatopluk (staroslov. Свѧтопълкъ): svętъ- ("mocný, silný") + pъlkъ-. Význam: "vedoucí mocný pluk".
5. Komponenty teoforické a odkazující na osud (-bogъ / -boh; -danъ)
Bohdan (pol. Bogdan): bogъ- ("bůh", ale také "úděl, bohatství") + -danъ ("daný"). Význam: "daný bohem" nebo "daný osudem".
Bohumil (pol. Bogumił): bogъ- + -milъ ("milý"). Význam: "milý bohu".
Bohuslav (pol. Bogusław): bogъ- + -slavъ. Význam: "oslavující boha" nebo "slavný svým údělem".
(Zdroj: Andrzej Szyjewski, Religia Słowian, Kraków: WAM, 2003. Szyjewski a další religionisté upozorňují na dvojí význam slova bogъ v předkřesťanském kontextu.)
6. Komponenty odkazující na MYŠLENÍ, ČEST a DOBRO (-myslъ; -čьstь; -dobrъ)
Přemysl: prě- (prefix s významem "velmi, přes") + -myslъ ("myšlení"). Význam: "velmi myslící", "důmyslný", "promyšlený".
Gostomysl (pol. Gościmysł): gostь- ("host") + -myslъ. Význam: "myslící na hosty".
Dobromysl: dobrъ- ("dobrý") + -myslъ. Význam: "dobře smýšlející".
Čestmír: čьstь- ("čest") + -mirъ. Význam: "ten, kdo ctí mír".
7. Komponenty odkazující na RADOST, LÁSKU a MILOST (-radъ; -ljubъ; -milъ)
Ctirad: čьstь- ("čest") + -radъ ("starat se, být rád"). Význam: "ten, kdo má rád čest".
Radoslav: radъ- + -slavъ. Význam: "radující se ze slávy".
Ľudmila (ženská forma): ljudъ- ("lid") + -mila ("milá"). Význam: "lidu milá".
Miloslav: milъ- ("milý") + -slavъ. Význam: "slavný milostí", "milující slávu".
Lubomír (viz výše).
8. Komponenty odkazující na SPOLEČENSTVÍ (-gostь; -bratъ)
Radogost: radъ- ("rád") + -gostь ("host"). Význam: "ten, kdo je rád hostem" nebo "ten, kdo rád přijímá hosty". Také jméno božstva polabských Slovanů.
Bratumil: brat(r)ъ- ("bratr") + -milъ ("milý"). Význam: "milý bratrům", "milující své bratry (družiníky)".
Tento přehled představuje výběr nejfrekventovanějších a nejlépe doložených dvousložkových jmen. Existovala řada dalších, méně častých kombinací, které dokládají velkou produktivitu tohoto jmenného systému. S přijetím křesťanství byl tento systém postupně narušen a nahrazen jmény cizího původu, nicméně v mnoha slovanských jazycích, zejména v češtině a polštině, se tato prastará jména udržela a jsou používána dodnes.
(Zdroj: Jiří Dynda, Slovanské pohanství ve středověkých latinských pramenech, Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2017. Dynda ve svých pracích často analyzuje jména vládců a bohů v kontextu jejich funkce a mytologického pozadí.)