Slovanské pohanství – Mytologie, bohové, rituály a nadpřirozené bytosti

 

Z diskuse pod videem:

@The_Mr_UnderhillPerun s Velesem nezápasí. Je to chybná teorie která byla o pár let později odmítnuta jedním ze samotných tvůrců této hypotézy. Toporov a Ivanov ztotožnili chybně Velese s Vedickým démonem Vrtrou. Tato hypotéza je majoritně nepříjmána. Neexistuje jediné zobrazení Velese a už vůbec ne s rohy nebo jako draka. Nemáme žádný primární zdroj s jeho popisem. Navíc Velesovi příbuzné postavy ve slovanskýcm folklóru na sebe prakticky neberou podobu hadů, naopak spíše vlků a medvědů dále na východ.
"Ukutí" světa se ve slovanské mytologii nevyskytuje. Teoreticky je minoritně zastoupen mýtus o stvoření světa z plamene. Nejrozšířenější mýtus je o dvou stvořitelích, z nichž jeden se potápí do primordiálního oceánu, aby vylovil písek ze kterého druhý stvoří svět. Koncept analogický s Baltským prostředím a Védským Varunou (při stvoření).
"Běloboh" je vykonstruovaný bůh Thomášem Kantzowem v roce 1538 v jeho Pomořanské kronice. V originálním textuz 12. století Helmonda z Bosau se vyskytuje pouze Černoboh.
Prav a Jav jsou fabrikace z falsifikátu jménem Velesova Kniha, která propaguje kromě fantazií i nebezpěčné nacionalistické myšlenky.zobrazení Velese a už vůbec ne s rohy nebo jako draka. Nemáme žádný primární zdroj s jeho popisem. Navíc Velesovi příbuzné postavy ve slovanskýcm folklóru na sebe prakticky neberou podobu hadů, naopak spíše vlků a medvědů dále na východ.

@feedermaster2698Tak ono asi nemá smysl se u slovanského pohanství bavit o jménech bohů, která se mohla v čase a prostoru měnit ale spíš o vrstvách vesmíru. Horní vrstvu vesmíru reprezentuje dejme tomu Perun, pak je je náš svět, svrchní vrstva spodního vesmíru, kterou reprezentuje Mokoš a spodní vrstva vesmíru spojená s magií a Velesem. Aby byla zachována úroda a prosperita tak potřebuješ vláhu z vrchní vrstvy vesmíru, pro to máme ty různé zvyky odemykání a zamykání studánek a potřebuješ i tu spodní vrstvu vesmíru, protože magii potřebuješ k růstu a transformaci, aby se z neživého semena stala transformací živoucí rostlina. Co se týče toho soupeření Peruna s Velesem, tak myslím, že Michal Téra v knize Perun bůh hromovládce se zabývá křesťanskými mýty, kde spolu soupeří svatý Mikuláš a svatý Ilja a dává to do souvislosti s Perunem a Velesem, nechci teď kecat, nemám to před sebou. Ty hadi sice s Velesem přímo nesouvisí, ale ti domácí ochránci, kteří sídlili na spojnici našeho světa a podsvětím, tedy za pecí nebo pod prahem se zjevovali i v podobě chtonického zvířete hada. A z těchto těch ochranných bůžku se později pravděpodobně vyvinuli všichni ti šotci, čerti, diblíci a čerti rohy mají. Neříkám, že rohaté bytosti, hadi vyloženě souvisí s Velesem, a že Veles měl rohy, ale minimálně spolu sdílejí prostor podsvětí. Ono obecně jsou asi důležitější ty principy, než se daný bůh jmenoval Franta nebo Tonda a jestli měl rohy. A ten medvěd, ono asi všechny postavy z folkloru, které jsou spojeny z pozůstatky víry v reinkarnaci nějak souvisí s podsvětím. Těch legend je celá řada, kdy se byl člověk změněn ve zvíře, často je to kukačka, medvěd, ale i další zvířata, která si teď nevybavím. Do ptačího podsvětí Irije vede ptáky právě kukačka. Tam je i ten motiv vodní cesty která tvoří hranici mezi světem živým a světem mrtvým, kdy ve východoevropském folkloru letí ptáci do Irije přes řeku nebo přes moře a u nás se vlaštovky ukrývají na dně rybníků. Ono i to že ta kukačka tím počtem kukání předpovídá délku života nebude náhoda. Překládám si teď překladačem z ruštiny knihu Mýty ruského národa od Jeleny Evgenie Levkijevské, tam je tech legend o stvoření světa milion, ale všechny jsou spíše pozdní. Jo a tohle píšu, aniž bych to video viděl, páč jsem ješte v práci, tak vlastně nevím k čemu se vyjadřuju.

@The_Mr_UnderhillAle je rozdíl mezi jménem vykonstruovaným a doloženým, protože to pak nabíjí lidem píšící bludy.Nechci znít pedantsky, ale Téra o tom píše zcela explicitně. V průběhu celé své knihy a dokonce i na jejím konci v samostatné kapitole, kde „teorii primárního mýtu“ podrobně rozebírá. Ostře a na základě argumentů jí odmítá, protože, jak správně uvádíte, rivalita mezi hromovládcem a chthonickým božstvem není totožná s otevřeným soubojem hromovládce s drakem, s nímž Velese Toporov a Ivanov ztotožnili. Toporov se vůči tomuto přešlapu dokonce později sám vymezil. Legenda o Eliášovi a Mikulášovi je toho dokladem. Jedná se o stejný typ vztahu, jaký nacházíme mezi Thorem a Odinem nebo mezi Indrou a Varunou. Téra to přímo zmiňuje v dovětku po uvedení této legendy.
Nechci znít pedantsky, ale Téra o tom píše zcela explicitně. V průběhu celé své knihy a dokonce i na jejím konci v samostatné kapitole, kde „teorii primárního mýtu“ podrobně rozebírá. Ostře a na základě argumentů jí odmítá, protože, jak správně uvádíte, rivalita mezi hromovládcem a chthonickým božstvem není totožná s otevřeným soubojem hromovládce s drakem, s nímž Velese Toporov a Ivanov ztotožnili. Toporov se vůči tomuto přešlapu dokonce později sám vymezil. Legenda o Eliášovi a Mikulášovi je toho dokladem. Jedná se o stejný typ vztahu, jaký nacházíme mezi Thorem a Odinem nebo mezi Indrou a Varunou. Téra to přímo zmiňuje v dovětku po uvedení této legendy.
Rohy jako atribut jsou pravděpodobně pozdní křesťanskou synkrezí s našimi postavami. Osobně je nevidím jako zásadní problém, avšak ve folkloru se vyskytují mnohem lépe doložené atributy, které sdílejí různé magické bytosti a které pravděpodobně vycházejí ze společného (Velesova a IE) základu (viz Šebestovská - Veles). Jedná se především o chlupatost, křivost, zvířecí části těla, zejména nohy, kulhání a zvláštní mluvu. Dokonce i Varuna je ve Védách popisován s nápadně velkými zuby a Velnias má přízvisko Němčík, protože mluví jako cizinec. Jde tedy o atributy s pravděpodobnými indoevropskými kořeny, zejména pokud jde o spojení chlupatosti s magií, kdežto rohy nejsou zastoupeny tak často. Ale jak říkám, tohle je asi detail.
Hadi jsou s podsvětím spojeni spíše sekundárně a postavy lešijů, čertů, vodníků a ďáblů jsou s nimi spojovány jen zřídka nebo vůbec. Naopak ve folkloru mnohem častěji nacházíme postavu vlčího pastýře a mýty o spojení ďábla s vlky, a to i v komparativní mytologii jiných bohů. Na Balkánu Zmej vládne atmosférickými jevy a vystupuje jako kladná postava, což by ho logicky spojovalo spíše s Perunem (viz Téra - Perun o dualitě hadů). Spojení s medvědy je typické spíše pro ruskou oblast a souhlasím s názorem Téry, že se nejspíše jedná o vliv ugrofinských kmenů na Slovany.
Mýtus spícího boha Svaroga, který stvoří svět ve svém snu, je ve skutečnosti pokřivením jiné legendy. V té se bůh po dlouhém spánku probudí a svým pohledem stvoří první hvězdy a posléze z jeho potu, který dopadne na zem, vzniknou lidé. Tento motiv uvádí Karel Jaromír Erben ve sbírce Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských. Neopohané na internetu tuto fantaskní fabulaci velmi často opakují. Přitom pro Slovany, Balty a některé další národy je mnohem typičtější a lépe doložený převzatý euroasijský mýtus o potápějící se dvojici bohů, což zmiňují snad úplně všichni z oboru.
Mýtus spícího boha Svaroga, který stvoří svět ve svém snu, je ve skutečnosti pokřivením jiné legendy. V té se bůh po dlouhém spánku probudí a svým pohledem stvoří první hvězdy a posléze z jeho potu, který dopadne na zem, vzniknou lidé. Tento motiv uvádí Karel Jaromír Erben ve sbírce Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských. Neopohané na internetu tuto fantaskní fabulaci velmi často opakují. Přitom pro Slovany, Balty a některé další národy je mnohem typičtější a lépe doložený převzatý euroasijský mýtus o potápějící se dvojici bohů, což zmiňují snad úplně všichni z oboru.
Krásně zmiňujete symbolismus vody a světa za vodou! Kdyby Vás zajímaly ruské foklorní pohádky a legendy tak nemůže být nikdo lepší než Alexander Afanasyev (Поэтические воззрения славян на природу, Народные русские сказки). Ten je Slavista s třemi vykřičníky.
Krásně zmiňujete symbolismus vody a světa za vodou! Kdyby Vás zajímaly ruské foklorní pohádky a legendy tak nemůže být nikdo lepší než Alexander Afanasyev (Поэтические воззрения славян на природу, Народные русские сказки). Ten je Slavista s třemi vykřičníky.

@Cheffreelancerdobrý den, zaujalo mě kolik toho víte o slovanských božstvech. V poslední době mě velmi zajímá slovanská mytologie a zvyky. Proto bych se chtěl optat odkud čerpáte vědomosti, děkuji za jakékoliv doporučení

@The_Mr_Underhill​ Ale jistě! Zde můj seznam nejlepších českých akademických publikací z oblasti religionistiky (v jiných jazycích bych mohl doporučit podobné, ale když prostudujete tohle, tak pak budete vědět kam šáhnout). Nezahrnuje kroniky v překladu, folklorní sbírky, etnologické práce ani obecně zaměřené knihy na toto téma... to bych se nezastavil. :D

Aleksander Gieysztor - Mytologie Slovanů
Jiří Dynda - Bohové a bohyně starých Slovanů; Slovanské pohanství ve středověkých latinských pramenech; Slovanské pohanství ve středověkých ruských kázáních; Svjatogor: Smrt a iniciace staroruského bohatýra
Michal Téra - Perun: Bůh hromovládce
Michaela Gajdošíková Šebetovská - Veles: Slovanské božstvo ve srovnávací perspektivě
Naďa Profantová, Martin Profant - Encyklopedie slovanských bohů a mýtů
Zdeněk Váňa - Svět slovanských bohů a démonů
Jan Hanuš Máchal - Bájesloví slovanské (Zde pozor, jedná se o starší publikaci se zastaralými názory na téma božtev, ale perfektní démonologií); Nákres slovanského bájesloví
Lubor Niederle - Slovanské starožitnosti: Život starých Slovanů; Rukověť slovanských starožitností
Dušan Třeštík - Mýty kmene Čechů
Čeněk Zíbrt - Seznam pověr a zvyklostí pohanských z VIII. věku; Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní; Myslivecké pověry a čáry za starých časů v Čechách; Časopis Český lid

Ještě doporučím postup 1. Mytologie Slovanů > 2. Bohové a bohyně starých Slovanů > 3. Perun: Bůh hromovládce > 4. Veles: Slovanské božstvo ve srovnávací perspektivě > pak zbytek od Dyndy > a touto dobou už dokážete vybírat sám

Doporučuji vytrvat! Některé části mohou být pro laika nudné