Tradiční pletení ochranného věnečku z „devatera bylin“ či „devatera kvítí“ je hluboce zakořeněno v české lidové kultuře, často spojováno s magickými rituály, například v období svatojánské noci nebo při jiných významných svátcích. Níže uvádím informace z ověřených zdrojů, které se zabývají touto tradicí, a seznam bylin, které se podle dostupných údajů mohou používat.
Kontext a význam
Podle etnografických a folkloristických studií se věnečky z devíti druhů bylin nebo květin pletly jako ochranné amulety, které měly chránit před zlými silami, uhranutím nebo nemocemi. Tyto věnce se často věšely nad vchod do domu, vkládaly pod polštář pro věštění snů nebo se používaly při rituálech spojených s láskou a plodností. Tradice je spojena zejména s obdobím letního slunovratu (svatojánská noc, 23.–24. června).
Devatero bylin
Přesný seznam devíti bylin se může lišit podle regionu a konkrétní tradice, protože lidové zvyky nebyly jednotné. Níže uvádím byliny, které se v českých pramenech nejčastěji objevují v souvislosti s touto tradicí. Tyto informace vycházejí z etnologických studií a ověřených zdrojů:
- Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) – Symbol ochrany, často sbíraná o svatojánské noci, věřilo se, že odhání zlé duchy.
- Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla) – Používal se pro klid a ochranu, také pro věštění.
- Mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum) – Symbol zdraví a vitality, používaná pro očistu.
- Pelyněk pravý (Artemisia absinthium) – Silná ochranná bylina proti zlým silám.
- Řebříček obecný (Achillea millefolium) – Používal se pro lásku a věštění, také jako ochrana.
- Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) – Symbol léčení a ochrany před nemocemi.
- Kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) – Květ spojený s láskou a čistotou.
- Sedmikráska obecná (Bellis perennis) – Symbol nevinnosti, často používaný ve věnečcích.
- Lípa srdčitá (květy, Tilia cordata) – Ochrana a spojení s domovem, často používaná v lidových rituálech.
Tento seznam není univerzální, protože v některých oblastech mohly být použity jiné místní byliny, například máta, bez černý nebo chrpa polní. Klíčové bylo, aby byliny měly symbolický význam spojený s ochranou, láskou nebo zdravím.
Postup pletení věnečku
Podle etnografických záznamů se věneček pletl z čerstvě natrhaných bylin, ideálně v noci před svatojánskou nocí, a to v tichosti, aby se zachovala magická síla rituálu. Byliny se svázaly do kruhu (symbol celistvosti a ochrany) a často se zdobily stuhami. Věneček se pak věšel nad dveře, ukládal pod polštář nebo se rituálně spaloval.
Ověřené zdroje
- Etnologický ústav AV ČR: Studie o lidových zvycích a magických rituálech v českých zemích zmiňují pletení věnců jako součást ochranné magie.
- Národní muzeum v přírodě: Dokumentuje prvky ochranné magie, včetně dožínkových a svatojánských věnců.
- Univerzita Karlova, diplomová práce (2009): Zmiňuje „devatero kvítí“ jako součást rituálu, kdy se věneček pletl z devíti druhů květin pro věštění.
- Česká lidová kultura (Václavíková, 1988): Kniha popisuje svatojánské zvyky a pletení věnců z bylin jako ochranný rituál.
Poznámka
Přesný seznam bylin a postup se mohl lišit podle lokálních tradic, proto doporučuji konzultovat regionální etnografické prameny nebo místní folkloristy pro konkrétní informace. Pokud máte zájem o další detaily nebo konkrétní region, dejte vědět, a mohu informace dále prohloubit.
Upozornění: Při sběru bylin dbejte na to, aby pocházely z čistého prostředí, a ověřte si, zda nejsou chráněné nebo toxické.