Od spolku k instituci: Faktografická historie Slovanského kruhu a založení Náboženské společnosti Slované

Úvod

Po pádu komunistického režimu v roce 1989 zažila Česká republika, podobně jako ostatní země střední a východní Evropy, renesanci náboženské plurality. V tomto nově nabytém prostoru svobody se začaly rozvíjet nejen tradiční církve, ale i nová náboženská hnutí, mezi nimiž zaujímá specifické místo novopohanství.¹ V rámci tohoto proudu se jako jedna z významných větví etablovalo slovanské rodnověří (Rodnovery), které představuje snahu o obnovu duchovních a kulturních tradic předkřesťanských Slovanů.² Tento fenomén není pouze náboženský, ale často se prolíná s hledáním kulturní identity a kořenů v globalizovaném světě. V českém kontextu již před vznikem sledovaných organizací působily skupiny jako Rodná víra, založená v roce 2000, která se profilovala jako rekonstrukcionistické hnutí s důrazem na vědecké poznatky.⁴

Tato zpráva se zaměřuje na faktografickou a analytickou rekonstrukci historického vývoje jedné z nejvýznamnějších současných organizací českého rodnověří. Cílem je na základě podložených faktů zmapovat trajektorii, která vede od založení zapsaného spolku Slovanský kruh, z. s., k následnému vzniku a státní registraci Slované – náboženská společnost.

Zpráva dokládá, že založení náboženské společnosti nebylo náhodným či pozdějším vývojem, nýbrž explicitním a dlouhodobým strategickým cílem vedení Slovanského kruhu. Spolek od počátku fungoval jako organizační, ideologické a veřejné vehikulum pro tento projekt. Celý proces odhaluje promyšlenou strategii institucionalizace, která je v českém pohanském prostředí unikátní. Je charakterizována specifickým synkretickým duchovním přístupem, který kombinuje slovanskou symboliku s univerzálními šamanskými principy, a sofistikovaným využíváním jak nástrojů pro styk s veřejností, tak i platných státních právních rámců.

Část I: Geneze a vývoj Slovanského kruhu, z. s.

Tato část se věnuje analýze vzniku, ideologického směřování, vedení a klíčových aktivit zapsaného spolku, který položil základy pro pozdější formální náboženskou instituci.

Vize zakladatele: Zdeněk Ordelt a synkretický duchovní základ

Právní základ pro činnost byl položen formálním ustavením zapsaného spolku Slovanský kruh, z. s., s identifikačním číslem (IČO) 03913961. Ačkoliv zápis do spolkového rejstříku proběhl 16. dubna 2015, zakládající dokumenty, včetně zápisu z ustavující schůze a původních stanov, byly podány již 19. prosince 2014, přičemž registrace byla dokončena 23. dubna 2015.⁷ Od samého počátku je ve veřejných rejstřících jako klíčová postava a statutární orgán (předseda) uváděn Zdeněk Ordelt.⁷

Ideové jádro a směřování spolku jsou neoddělitelně spjaty s osobností jeho zakladatele. Duchovní cesta Zdeňka Ordelta nezačala studiem slavistiky či archeologie, ale více než dvacetiletou praktickou zkušeností s domorodým šamanismem v Latinské Americe, konkrétně v Mexiku, Peru a Guatemale.¹⁰ V roce 2013 byl dokonce vysvěcen na mayského kněze. Zásadní impuls pro jeho činnost v Čechách přišel, když mu, dle jeho slov, „aztécký stařešina“ doporučil, aby se pokusil nalézt ekvivalentní duchovní tradice ve své vlastní zemi.¹⁰ Tento příběh o původu je klíčový pro pochopení celého hnutí.

Ordeltův přístup není striktně rekonstrukcionistický, nýbrž programově synkretický. Vnímá „základní duchovní principy“ jako „celosvětově univerzální“.¹¹ Metody a perspektivy, které si osvojil u amerických domorodých kultur – jako je používání šamanského bubnu, rituální očišťování dýmem ze šalvěje nebo důraz na přímý duchovní prožitek – aplikuje do slovanského kulturního a symbolického kontextu.¹⁰ Tím se jeho skupina zásadně odlišuje od více akademicky a textově orientovaných rekonstrukcionistických skupin, jakou je například Rodná víra, která klade důraz na vědecký výzkum a distancuje se od zjevně podvržených textů, jako je Velesova kniha.¹³

Tento přístup, který lze označit jako „šamanský pohled“, se stal definičním znakem a zdrojem legitimity Slovanského kruhu. Zatímco rekonstrukcionistická hnutí zakládají svou autoritu na historické a textové přesnosti, Slovanský kruh ji odvozuje z vnímané autenticity přímé, extatické a šamanské duchovní zkušenosti – modelu importovaného z jiných domorodých kultur. Akademické práce si všímají, že společenství svou „legitimitu zakládá na zasvěcení šamanů v jižní Americe“.¹⁴ Tento fakt identifikuje zásadní rozdíl ve zdroji autority ve srovnání s jinými rodnověrnými proudy a představuje unikátní charakteristiku, která přitahuje specifický okruh zájemců.

Veřejné aktivity a strategické síťování (2015–2021)

Od svého založení se Slovanský kruh zaměřil na organizování veřejně přístupných rituálů, které byly otevřené pro širokou veřejnost a vycházely ze slovanského ročního cyklu, označovaného jako „Kolovrat“ nebo „Kolo roku“. Mediální zprávy, zejména z religionistického infoservisu Dingir, a vlastní propagační materiály spolku dokumentují pravidelné pořádání oslav svátků, jako jsou Kupadla (letní slunovrat) v přírodním prostředí zatopeného lomu u Nečína ¹⁵,

Noc ohňů (slovanská obdoba Beltainu/Valpuržiny noci) na Branických skalách v Praze ¹⁷ nebo

Oseniny (podzimní rovnodennost) na louce u Vávrovy vyhlídky na Dobešce.¹⁵ Tyto akce, často konané na symbolických místech s historickým či přírodním významem jako hradiště Závist nebo Divoká Šárka, byly klíčové pro budování komunity a zvyšování veřejného povědomí.¹⁰

Ambicí spolku bylo od počátku překročit národní hranice. Významným strategickým krokem, který demonstroval tuto ambici, bylo pořádání Evropského kongresu etnických náboženství (ECER) v Praze v červenci 2016.¹⁸ Hostitelství takto významné mezinárodní akce pozicovalo relativně nový český spolek jako seriózního aktéra na evropské novopohanské scéně a umožnilo navázání a pěstování mezinárodních kontaktů, což bylo v souladu s Ordeltovým vnímáním slovanské spirituality jako součásti širší rodiny domorodých tradic.¹⁰

Snaha o dosažení statusu státem registrované náboženské společnosti nebyla pouhým vedlejším produktem činnosti, ale jejím deklarovaným cílem. Článek v časopise Dingir z roku 2020 explicitně uvádí: „Ambice Slovanského kruhu je etablovat plnohodnotně uznávanou náboženskou společnost ‚Slované‘“.⁹ I vlastní komunikace spolku, například v souvislosti s událostmi kolem výročí bitvy na Bílé hoře, obsahovala výzvy k finanční podpoře s odůvodněním, že obnova tradice vyžaduje každodenní práci a spolek je jako nezisková organizace závislý na darech.²¹

Důsledná, dobře zdokumentovaná a veřejná povaha aktivit spolku v letech 2015–2021 tak nesloužila pouze k budování komunity. Lze ji interpretovat jako víceletý „důkaz konceptu“ a cílenou kampaň pro styk s veřejností. Zákonné požadavky pro registraci nové náboženské společnosti v České republice nezahrnují pouze sběr 300 podpisů, ale také prokázání, že se jedná o skutečnou a fungující náboženskou komunitu s vlastní věroukou a strukturou.²² Pravidelné rituály, pokryté jak specializovanými, tak i mainstreamovými médii ¹⁰, vytvořily hmatatelný záznam činnosti, viditelnou komunitu stoupenců a soubor „práce“ (včetně „akademických prací“, na které se později odvolávají stanovy náboženské společnosti ²⁴). Tato systematická a vytrvalá veřejná přítomnost představovala strategickou akumulaci sociálního a kulturního kapitálu. Umožnila skupině prokázat úřadům i potenciálním signatářům, že je seriózní a stabilní organizací s reálným zázemím, což nepochybně usnadnilo cestu k formálnímu registračnímu procesu, který měl následovat. Veřejné rituály tak byly v podstatě přípravou základů pro právní stavbu, která na nich měla vyrůst.

Část II: Institucionalizace: Slované – náboženská společnost

Tato část podrobně dokumentuje úspěšné završení hlavního strategického cíle Slovanského kruhu: dosažení státního uznání a transformaci z občanského sdružení na plnohodnotnou náboženskou instituci.

Právní proces registrace

Formální žádost o registraci náboženské společnosti byla podána na Ministerstvo kultury dne 21. května 2020.²³ Celý proces byl iniciován a veden spolkem Slovanský kruh pod vedením Zdeňka Ordelta, který organizoval sběr podpisů a přípravu potřebných právních dokumentů.²³

Registrace probíhala v souladu se zákonem č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností.²² Klíčovým požadavkem, který bylo nutné splnit, bylo doložení podpisových archů s podpisy nejméně 300 zletilých občanů České republiky nebo cizinců s trvalým pobytem, kteří se k dané náboženské společnosti hlásí.²³ Úspěšné shromáždění a předložení tohoto počtu podpisů je doloženým faktem, který byl nezbytnou podmínkou pro zahájení řízení.

Ministerstvo kultury žádosti vyhovělo a registrace nabyla právní moci na začátku února 2022.²³ Oficiální datum registrace v Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností je

22. ledna 2022, pod registračním číslem 44/2022-76976.²⁵ Nově vzniklý právní subjekt nese název

Slované - náboženská společnost, má přiděleno IČO 14215691 a sídlí na adrese Rybná 716/24, Praha 1 – Staré Město.²⁴

Kodifikace víry: Analýza oficiálních stanov

Stanovy náboženské společnosti, aktualizované 5. října 2021 (tedy v pokročilé fázi příprav na registraci), představují detailní kodifikaci víry, která byla nutná pro splnění zákonných požadavků.²⁴ Strategicky definují „slovanství“ jako polyteistickou a animistickou víru s prvky henoteismu, která je otevřená a nedogmatická. Její charakter je explicitně přirovnáván k hinduismu, který rovněž nemá jediného zakladatele, pevně danou dobu vzniku ani jednotný kodifikovaný spis.²⁴ Tento přístup umožnil vměstnat fluidní a živou tradici do formálních právních a teologických kategorií.

Jádro věrouky, nazvané „Základní články víry“, netvoří rigidní dogmata, ale široce formulované filozofické principy, mezi něž patří ²⁴:

• Úcta ke všem božským tvůrčím silám, k přírodě a všem živým bytostem.

• Úcta k předkům, rodině, rodu a vlastním kulturním kořenům.

• Respektování a následování přírodních cyklů, které jsou oslavovány prostřednictvím svátků ročního kola („Kolovrat“ / „Kolo roku“).

• Otevřenost vůči jiným kulturám a odmítání rasismu, xenofobie a zneužívání tradice k politickým či neetickým účelům.

Pro účely právního jednání stanovy ustavují formální organizační strukturu. Nejvyšším a statutárním orgánem je Rada Slovanů Čech, Moravy a Slezska.²⁹ Veřejný rejstřík uvádí k datu 7. srpna 2022 Zdeňka Ordelta jako sekretáře této rady, vedle dalších členů, což potvrzuje jeho pokračující vedoucí roli i v nové institucionální podobě.²⁹ Stanovy rovněž počítají se zakládáním místních společenství, tzv. slovanských obcí, přičemž několik z nich bylo údajně založeno již v létě 2022.²⁷

Nejpřesvědčivější a nezpochybnitelný důkaz přímé souvislosti mezi oběma entitami poskytují samotné stanovy náboženské společnosti Slované. V části definující náboženské svátky se uvádí, že okruh svátků, nazvaný Kolovrat / Kolo roku, který obsahuje přibližně 70 svátků, vychází z „akademických prací zveřejněných Slovanským kruhem, z. s.“.²⁴ Nejedná se o interpretaci či nepřímý důkaz, ale o přímou, psanou a právně závaznou citaci v základním dokumentu nově registrované náboženské společnosti. Toto ustanovení formálně, právně i ideologicky ustavuje spolek Slovanský kruh do role výzkumné a vývojové platformy, jejíž výsledky přebírá a na něž navazuje náboženská společnost Slované. Tím je s konečnou platností doloženo, že druhá jmenovaná je přímým pokračováním a zhmotněním projektu té první, což s primárním zdrojem odpovídá na klíčovou otázku položenou v zadání.

Část III: Syntéza, kontext a význam

Tato závěrečná část syntetizuje předložená fakta a analyzuje širší souvislosti a význam tohoto unikátního procesu institucionalizace v kontextu českého náboženského prostředí.

Nepřerušená linie vedení, ideologie a činnosti

Důkazy z veřejných rejstříků, mediálních zpráv, akademických analýz a vlastních dokumentů obou organizací jasně ukazují nepřerušenou kauzální linii, která vede od spolku Slovanský kruh k náboženské společnosti Slované.

• Kontinuita personální: Zdeněk Ordelt je zakladatelem a předsedou spolku Slovanský kruh ⁹ a zároveň klíčovým statutárním zástupcem (sekretářem rady) náboženské společnosti Slované.²⁹ Tato nepřerušená linie vedení je nejzřetelnějším ukazatelem, že se jedná o jediný, kontinuální projekt.

• Kontinuita ideologická: Šamanská, synkretická a na přírodu zaměřená spiritualita, která byla rozvíjena pod hlavičkou Slovanského kruhu, je přesně tou ideologií, která byla kodifikována ve stanovách náboženské společnosti Slované.¹¹

• Kontinuita veřejné identity: I po úspěšné registraci náboženské společnosti média a veřejnost často používají oba názvy zaměnitelně nebo společně. Zprávy hovoří o „pohanském společenství ‚Slovanský kruh‘ (nebo náboženské společnosti Slované)“.¹⁷ To dokazuje, že v praxi jsou obě entity vnímány jako dvě tváře téhož organismu.

Následující tabulka vizuálně shrnuje klíčová data a zdůrazňuje přímé vazby mezi oběma subjekty.

Tabulka 1: Srovnávací přehled klíčových organizačních údajů

Parametr	Slovanský kruh, z. s.	Slované - náboženská společnost
Název subjektu	Slovanský kruh, z. s.	Slované - náboženská společnost
Právní forma	Zapsaný spolek	Registrovaná náboženská společnost
IČO	03913961	14215691
Datum vzniku/registrace	16. dubna 2015	22. ledna 2022
Klíčová osoba	Zdeněk Ordelt (předseda/skutečný majitel)	Zdeněk Ordelt (sekretář Rady zřizovatelů)
Sídlo (v době vzniku)	Jaurisova 515/4, Praha - Michle	Rybná 716/24, Praha 1 - Staré Město
Deklarovaná vazba	(N/A)	Stanovy explicitně citují dílo „Slovanského kruhu, z.s.“ jako zdroj pro kalendář svátků (Kolovrat).

Zdroje: ⁷

Krajina českého rodnověří: Vytvoření vlastní niky

Česká novopohanská scéna je diverzifikovaná a Slovanský kruh do ní vstoupil s odlišnou strategií než jeho předchůdci. Zahrnuje starší, více rekonstrukcionisticky zaměřenou Rodnou víru (založenou roku 2000) ⁴, zastřešující

Českou pohanskou společnost (vznik 2012) ¹ a pobočku mezinárodní organizace

Pagan Federation International (PFIcz).³⁴

Volba názvu „Slované“ pro jednu konkrétní skupinu byla v širší komunitě vnímána jako kontroverzní. Religionistické analýzy poukazují na to, že toto společenství si „tak trochu ‚přivlastnilo‘ pojem ‚Slované‘ na úkor jiných slovanských skupin“.²³ Tento krok lze interpretovat jako strategické rozhodnutí s cílem stát se výchozí veřejnou a státem uznanou tváří slovanského pohanství v zemi, což mohlo potenciálně marginalizovat jiné skupiny a přístupy. Někteří pozorovatelé si všímají, že Slovanský kruh se jevil jako „flexibilnější“ než starší uskupení, což mohlo přispět k jeho úspěchu v organizaci a dosažení registrace.² Tato flexibilita pravděpodobně pramení z jeho méně rigidního, nedogmatického a synkretického šamanského základu.

Následující tabulka poskytuje kontextuální srovnání hlavních rodnověrných skupin v České republice.

Tabulka 2: Hlavní slovanské rodnověrné skupiny v České republice

Organizace	Rok vzniku	Klíčová postava/přístup	Primární ideologický přístup
Rodná víra	cca 2000	(spojováno s osobou Vitošlava)	Rekonstrukcionistický: Důraz na akademické zdroje, historii, archeologii a lingvistiku.13
Slovanský kruh / Slované - n.s.	2015 (spolek) / 2022 (n.s.)	Zdeněk Ordelt	Synkretický/Šamanský: Důraz na přímý duchovní prožitek, univerzální principy a vlivy domorodých kultur.11
Česká pohanská společnost	2012	Kolektivní vedení	Eklektický/Zastřešující: Podpora různých pohanských směrů, nejen slovanského.6

Zdroje: ⁶

Milník registrace a budoucí směřování

Registrace náboženské společnosti Slované představuje historický milník. Jedná se o první oficiálně registrovanou novopohanskou náboženskou společnost v České republice.¹ Tento status jí propůjčuje úroveň legitimity a veřejného postavení, kterou neregistrované spolky nemají.

Samotná registrace je však otevřeně prezentována pouze jako mezikrok. Konečným cílem je získání tzv. zvláštních práv od státu.³⁶ K tomu je podle zákona zapotřebí uplynutí desetileté lhůty od registrace a shromáždění podpisů od 0,1 % obyvatel České republiky. Tato práva by společnosti umožnila vykonávat právně uznávané svatební obřady, zakládat vlastní neveřejná pohřebiště a vzdělávací zařízení nebo mít duchovní zástupce v armádě a vězeňských zařízeních.³⁶

Úspěšná cesta ke státní registraci, ačkoliv přináší bezprecedentní legitimitu, s sebou nese klasické sociologické výzvy spojené s institucionalizací. Proces, který začal u charismatického vůdce a kladl důraz na otevřenou, nedogmatickou spiritualitu, musel pro získání státního uznání vytvořit formální struktury: radu, stanovy, místní obce s vlastními představiteli.²⁹ Stanovy již dokonce zmiňují cíl vychovávat nové „kněží a kněžky“.²⁴ Tento vývoj odpovídá klasickému modelu rutinizace charismatu, jak jej popsal sociolog Max Weber. Samotné struktury, které jsou nezbytné pro právní uznání (hierarchie, kodifikovaná pravidla), se mohou v průběhu času dostat do konfliktu s původním fluidním, individualistickým a často anti-autoritářským étosem, který mnohé lidi k novopohanství přitahuje. Budoucí výzvou pro náboženskou společnost Slované tak bude vyvážit výhody plynoucí ze statusu státem uznané instituce s rizikem ztráty duchovní vitality, která vedla k jejímu vzniku. V tomto světle lze absenci Zdeňka Ordelta na rituálu v roce 2023, odůvodněnou potřebou dát prostor „mladším obřadníkům“ ³¹, interpretovat jako raný, vědomý pokus o řízení tohoto přechodu od hnutí vedeného zakladatelem k udržitelné a soběstačné instituci.

Závěr

Předložená analýza, založená na ověřitelných faktech z veřejných rejstříků, mediálních výstupů, akademických prací a vlastních dokumentů organizací, prokazuje existenci přímé a nepřerušené kauzální linie vedoucí od zapsaného spolku Slovanský kruh k registrované náboženské společnosti Slované. Tento proces nebyl náhodný, ale představoval naplnění dlouhodobého strategického plánu.

Ústřední roli v tomto vývoji sehrál zakladatel Zdeněk Ordelt. Jeho unikátní synkretická vize, kombinující univerzální šamanské principy se slovanskou estetikou a symbolikou, spolu s jeho organizačním a strategickým úsilím, byly primárními katalyzátory celého projektu. Podařilo se mu vytvořit a vést hnutí, které dokázalo oslovit dostatečný počet příznivců a zároveň splnit všechny formální požadavky pro státní uznání.

Případ Slovanského kruhu a náboženské společnosti Slované je tak názornou případovou studií úspěšné institucionalizace současného náboženského hnutí. Ukazuje dynamickou souhru mezi charismatickou duchovní vizí, budováním komunity, cílenou prací s veřejností a sofistikovaným zacházením s právními a byrokratickými strukturami moderního státu. Tímto úspěchem byl stanoven precedent, který může inspirovat nebo ovlivnit další novopohanské a rodnověrné skupiny nejen v České republice, ale i v širším evropském kontextu, které usilují o podobné uznání a společenskou legitimitu.

zprcoval: AI Gemini 2.5 Pro

https://g.co/gemini/share/ce4005c4e43e