Velká Morava

 

Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Pardubického kraje

V roce 2012 krajská samospráva schválila vznik Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Pardubického kraje (dále jen Seznam). Podle schválené metodiky jsou od roku 2013 do tohoto Seznamu zapisovány významné nemateriální statky, které se v regionu zachovaly, jichž si veřejnost váží a podporuje jejich další existenci. Pardubický kraj vytvořil pro zapsané jevy možnost finanční podpory ze svých dotačních programů.

2013 Vesnické masopustní obchůzky a masky z Hlinecka
Obchůzky se po generace konají v několika vesnicích na rozhraní zimy a jara v téměř nezměněné podobě. Průběh obchůzky, základní počet, podoba a úloha jednotlivých masek se do dnešních dnů shoduje s popisy z poloviny 19. století. Ke stávajícím masopustním obchůzkám v obcích Hamry, Studnice Vortová a městské části Hlinska Blatno byla v roce 2024 doplněna také obchůzka v obci Jeníkov.

2013 Východočeské loutkářství
Ve východních Čechách je loutkářství skutečným fenoménem. Jeho počátky můžeme datovat do druhé poloviny 18. století. V současnosti má loutkářství ve zdejším regionu významné nositele ve všech svých oblastech (amatérská i profesionální), zázemí odborné instituce (Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi) i mezinárodní festival amatérského divadla (Loutkářská Chrudim).

2013 Vodění jidáše
Na Bílou sobotu lze v některých vesnicích v okolí Vysokého Mýta potkat průvod chlapců s řehtačkami, klapačkami a maskovanou postavu jidáše. Obyčej je součástí velikonočního výročního cyklu a udržuje se přirozeným způsobem po generace.

2014 Stínání, honění či cepování kohouta
Současná podoba zvyku Stínání kohouta, která se vyskytuje v některých vesnicích mezi Chrudimí a Pardubicemi, se vyvinula z obyčejové tradice přinášející zvířecí oběti. Postupně byl zvyk přeměněn v nejčastěji posvícenskou soutěžní zábavu s maketou kohouta a dřevěným mečem nebo honění a trefování kohouta cepem.

2015 Velikonoční strom a Věneček ve Střemošicích
Od počátku 20. století se ve Střemošicích na Velikonoční neděli koná obyčej skládající se ze dvou částí: dopoledního vztyčení tzv. velikonočního stromu a odpolední taneční zábavy zvané Věneček. Obě části mají svůj ustálený průběh.

2016 Tradiční výroba dýmek na Prosečsku
Dýmkařství představuje specifické odvětví využití a opracování dřeva. Na Prosečsku se dýmky začaly vyrábět v první polovině 19. století a výroba pokračuje dodnes. Technologie zachovává původní řemeslné postupy.

2016 Věneček ve Vejvanovicích
Jarní slavnost nazvaná Věneček je ve Vejvanovicích spolehlivě doložena od první poloviny 20. století. Koná se třetí neděli v měsíci květnu. Od roku 1961, s ohledem na náročnost příprav a realizace, se koná pravidelně v pětiletých intervalech. Zvláštností vejvanovického Věnečku je skutečnost, že se ho aktivně účastní jak svobodní, tak sezdaní obyvatelé.

2017 Ruční výroba žinylkových textilií
První záznamy o výrobě žinylkových textilií z hedvábí pocházejí z Francie, jsou datované kolem roku 1750.  Odtud se znalost technologie rozšířila do dalších evropských zemí. Od poloviny 19. století se významným střediskem textilní výroby na území dnešní České republiky stalo Hlinecko. Žinylkové textilie se zde vyráběly až do 80. let 20. století. K obnově ojedinělé výroby došlo na počátku 21. století díky snaze tkalce Josefa Fidlera a jeho Tkalcovny na Betlémě v Hlinsku.

2019 Městský masopustní průvod v Lanškrouně
Městský masopustní průvod v Lanškrouně navazuje na tradici kalendářních obyčejů v oblasti Hřebečska. Přirozená forma předávání a vývoje obyčejů v této oblasti byla přerušena událostmi druhé světové války a následujícím společenským vývojem. Původní obyvatelstvo německé národnosti bylo nuceno se po roce 1945 z této oblasti vystěhovat. Tradice masopustního průvodu byla na počátku 21. století díky pečlivému výzkumu obnovena.

2020 Tradiční výroba jabkanců v České Třebové
Pojmem jabkanec se v České Třebové označuje placka z bramborového těsta, která se původně plnila povidly, nyní i tvarohem, a následně se peče na plátech kamen. Historie přípravy jabkanců je spojena s poutí k románské rotundě zasvěcené svaté Kateřině. Místní obyvatelé jabkanci původně hostili poutníky. V současnosti se tato pochoutka v České Třebové připravuje ve výroční den svátku svaté Kateřiny (25. 11.) nebo o víkendu svátku předcházejícímu.

2023 Stavění a kácení májí v Pardubickém kraji
Na území Pardubického kraje je obyčej stavění kácení májí zastoupen ve všech čtyřech okresech. I když se jeho podoba vyvíjí, udržuje si v základních rysech svůj základní charakter.  Předávání se děje přirozeně mezi generacemi. Nositeli jsou jak jednotlivci, tak spolky i samotné obecní či městské úřady. Existence statku je pro daná společenství důležitým stmelujícím a identifikačním prvkem. V současnosti převládají jeho sociální a společenské funkce. Nominace obyčeje se týká stavění a kácení májí v těchto lokalitách: Benátky u Litomyšle, Borová, Bukovina u Přelouče, Břehy u Přelouče, Cerekvice nad Loučnou, Černovír, Letohrad – Červená, Dolní Újezd, Chrudim, Jankovice, Jeníkovice, Křižanovice, Kunčice, Líšnice, Lukavice (okres ÚO), Mladoňovice, Nekoř, Poběžovice u Přelouče, Příluka, Rozhraní, Morašice – Říkovice, Skuteč – Zbožnov, Staré Ždánice, Studené, Újezd u Přelouče, Urbanice, Vendolí, Vidlatá Seč, Živanice.

zdroj: Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Pardubického kraje - Národní muzeum v přírodě

Nová hypotéza o původu Slovanů, která vše vysvětluje

 

video je v Polštině, je možné si zapnout titulky automatického překladu

Vytváranie strednej Európy: Avari, Slovania a Východorímska ríša

 

Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium

Ďakujeme.

Rozhovor s byzantinistom Martinom Hurbaničom o strednej Európe v ranom stredoveku.

Avari sa akoby znenazdania objavili v strednej Európe a výrazne zasiahli do jej vývoja aj vývoja Balkánu v ranom stredoveku. Ich presun zo Strednej Ázie k Dunaju prebehol veľmi rýchlo, ešte za života jednej generácie. Aké etnikum boli Avari? Boli to víťazi alebo utečenci? Ako našli svoje miesto v politike strednej Európy?

Prof. Mgr. Martin Hurbanič, PhD., je byzantinista, venuje sa neskoroantickým a stredovekým dejinám Východorímskej (Byzantskej) ríše, križiackym výpravám a Osmanom. Pôsobí na Katedre všeobecných dejín Filozofickej fakulty Univerzity Komenského. Absolvoval viacero výskumných pobytov v Poľsku, ČR, Maďarsku, Srbsku a Bulharsku. Publikoval niekoľko desiatok štúdií a šesť monografií. Najnovšími sú SÚBOJ TITANOV. Nový Rím a Perzia. Superveľmoci starého sveta pred nástupom islamu, ktorá vyšla v roku 2020, a The Avar Siege of Constantinople in 626. History and Legend z roku 2019.

Pelyněk

 

Vzpomeň si pelyňku,

na to, cos slíbil.

Na to, cos přísahal

při slavnostním slibu.

Ty, nejstarší mezi bylinami,

máš moc proti třem i proti třiceti,

proti jedu i uštknutí,

proti zlu, které by chtělo projít krajem.

Proto Tě teď žádám,

abys mě očistil a ochránil.

Celá pravda o existenci Árijců - video

 

Masopust budete v běžném kalendáři hledat marně

opis: https://www.ireceptar.cz/zajimavosti/kdy-bude-masopust-v-roce-2019.html 

Masopust budete v běžném kalendáři hledat marně. Zatímco různé významné dny a svátky bývají zvýrazněné, masopust mezi ně nepatří. Na jaké datum připadá masopustní úterý letos?

Pod názvem masopust se skrývá období od Tří králů (6. ledna) až do začátku postní doby, hlavně však poslední tři dny, kterými toto období končí. Závěr masopustu si vysloužil, kromě označení bláznivé dny, řadu lidových názvů (ostatky, ostatek, fašank, končiny).

• Tučný čtvrtek 28. února 2019
• Masopustní neděle 3. března 2019
• Masopustní úterý 5. března 2019
• Popeleční středa 6. března 2019

Ačkoli nejde o církevní svátek, termín masopustu se určuje podle data Velikonoc (Velikonoční neděle letos vychází až na 21. dubna). Masopustní úterý předchází Popeleční středě, která v letošním roce připadá na 6. března. Právě ona zahajuje předvelikonoční postní období. A protože Velikonoce jsou svátkem pohyblivým, může masopustní neděle připadnout na období delší než měsíc (od 1. února do 7. března).

Tučný čtvrtek – předchází Popeleční středě. Příprava na masopust tradičně začínala ve čtvrtek před masopustní nedělí (odtud název "tučný čtvrtek" či "tučňák"). Podle tradice má v tento den člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.

Taneční neděle - hlavní masopustní zábava začínala v neděli. Po bohatém obědě se lidé chystali na taneční zábavu, která se často protáhla až do rána. V každém kraji si lidé vymysleli jiné názvy a jiné zvyklosti. V Praze vznikly v 18. století masopustní plesy zvané reduty, určené pro bohatší vrstvy.

Maškarní úterý (masopustní úterý) - bylo vyvrcholením masopustu. Právě tento den se pořádaly průvody maškar nebo se předváděly žákovské divadelní hry. K nejoblíbenějším námětům patřil soud s opilcem Bakchusem.

Popeleční středa následuje po masopustním úterý. Připadá na 46. den před Velikonoční nedělí a je vlastně prvním dnem postní doby.

Jak vypočítat datum masopustu?

Samozřejmě, že si můžete datum masopustu spočítat sami. Důležitý údaj, který k tomu budete potřebovat, je datum úplňku po prvním jarním dnu (21. březen). V roce 2019 připadá tento úplněk až na 19. dubna. Velikonoce začínají v pátek po zmíněném prvním jarním úplňku, tedy Velký pátek vychází v roce 2019 na 19. dubna, Velikonoční pondělí na 22. dubna.

info

zoom_in

Masky z Blatna, rozloučení s masopustem v Hlinsku,

Kdy a kam se vypravit za masopustním veselím?

V minulosti se masopust slavil všude ve stejný čas. V současnosti se všelijaké masopustní obchůzky, reje a veselice konají obvykle dva víkendy po sobě. Nejčastěji o víkendu před masopustním úterým, mnohde i o víkendu dalším. Bohatý program s ukázkami lidových tradic nabízejí muzea a skanzeny, ale řada akcí se pořádá i během masopustního úterý. Následující seznam akcí tedy zdaleka není kompletní.

• Masopust na Veselém Kopci - sobota 2. února 2019: Tradiční masopustní obchůzka, která je součástí světového dědictví UNESCO, v podání vesnické skupiny z Vortové u Hlinska. V sobotu 2. února můžete navíc do 16 hodin navštívit i stálou Expozici masopustních masek a obchůzek z Hlinecka, kterou naleznete v domku č. p. 362 v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku (8 km od Veselého Kopce). Dozvíte se zde zajímavosti a podrobnosti o tomto tradičním obyčeji.
• Masopust v Roztokách a Úněticích, sobota 16. února 2019: Průvod mezi nebem a zemí, údolím a vrchem, minulostí a budoucností vyráží opět za svou královnou. Maškary se v poledne setkají na roztockém zámku, spojí s Únětickými a Suchdolskými tancem na pláni Holého vrchu a zakončí svou cestu zábavou v pravém a nefalšovaném vyhřívaném šapitó.
• Masopust - Valašské muzeum v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm - sobota 23. února 2019: Dřevěné městečko - masopustní zvyky, nabídka zabijačkových výrobků, 22. ročník soutěže O nejlepší valašskou klobásu, 12. ročník soutěže O nejlepší valašskou tlačenku.
• Festival masopustních tradic FAŠANK ve Strání 1. - 5. března 2019 (pátek - úterý): největší festival masopustních tradic v České republice. Začíná vždy v pátek, pět dnů před Popeleční středou. Končí v úterý masopustní obchůzkou, při které tančí „fašančáré“ všech věkových kategorií mečový tanec Pod šable.
• Masopustní obchůzka v obci Vortová - sobota 2. března 2019 - v 8.00 hodin vyrazí masopustní průvod maškar - lidově zvaný "vostatky".
• Masopust - Muzeum lidových staveb v Kouřimi - neděle 3. března 2019, 10.00 – 16.00 hodin, tradiční lidová slavnost

info

zoom_in

Ve Valašském muzeu v přírodě se každoročně soutěží o nejlepší masopustní dobroty.