Sláva Rodu

středa 8. prosince 2021

V Polabí našli archeologové české Stonehenge

V Polabí našli archeologové české Stonehenge, obrovské kruhové svatyně. Jen ne kamenné, ale ze dřeva

Archeolog PhDr. Miroslav Novák, Ph.D. a největší nálezy z našeho regionu

zdroj: https://hradec.rozhlas.cz/v-polabi-nasli-archeologove-ceske-stonehenge-obrovske-kruhove-svatyne-jen-ne-8253219#player=on

Dnes se zeptáme na nejnovější a největší archeologické nálezy z našeho regionu. Zzmíníme historii archeologie u nás v Královehradeckém kraji a budeme si povídat také o detektorářích, tedy amatérských hledačích pokladů. Naším hostem je vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák.

Hned mě zajímá, jak se vy se díváte na činnost detektorářů?
Je to skupina lidí strašně různorodá a snažíme se na ně dívat z té lepší stránky. To znamená, v podstatě chceme navázat na něco, co archeologie zná už od 19. století, kdy se spolupracovalo se širokým okruhem různých místních učitelů, kteří pomáhali objevovat památky. V 80. letech se našly stovky lokalit za pomoci spolupracovníků, kteří chodili po polích a sbírali, tehdy ještě nikoliv s detektorem, ale na povrchu a pomáhali zmapovat krajinu. Tedy pokud by se podařilo nastavit nějaká oboustranná pravidla, jakým způsobem to provádět, tak to může znamenat velký přínos.

Takže na jednu stranu spolupracovníci, kteří mají zájem o historii a potom možná takoví škůdci, kteří prostě chtějí něco najít a dát si to do soukromého archivu.
Ti tady budou samozřejmě vždy. Snažíme se vysvětlovat, že doma v obýváku jim ty nálezy k ničemu nebudou a jednou třeba skončí někde v popelnici. Zatímco v muzeích se jejich nálezy budou moci kochat i naši potomci. Tedy je to o vysvětlování a dlouhodobé osvětě.

Velkých kruhových svatyní jsme na Královéhradecku napočítali už dvacet, což je asi největší hustota takových památek v celé Evropě.

Slyšel jsem, že nedávno byly právě poničeny hroby na bojišti z roku 1866? Je to tak?
To je jeden z těch nepovedených případů, kdy bohužel hledač s detektorem úplně neukrotil svoji vášeň a poškodil úplně zbytečně válečný hrob z roku 1866. Takové případy jsou a asi budou vždycky.

A nějaký pozitivní příklad, kdy vám detektoráři pomohli?
Chceme letos v září uspořádat výstavu, kde bychom chtěli prezentovat nejzajímavější nálezy. A tak se zamýšlíme, co jsme v posledních letech získali tímto způsobem do sbírek. Jeden z takových nejzajímavějších nálezů, který mě napadá, proběhl už v roce 2012, kdy se podařilo najít nádobu, ve které byl uložen velice složitý šperk z doby bronzové, čítající přes 600 korálů a různých kostěných, jantarových i bronzových ozdob. Díky tomu, že nás detektorář k tomu přizval, jsme vše vyzvedli řízeným způsobem, podařilo se nám ve fakultní nemocnici pomocí CT v uvozovkách přečíst tento hrnec ještě dříve, než se rozebral. Nemáme tedy jen hromadu korálků, ale získali jsme plastický trojrozměrný obraz, jak mohl šperk v pozdní době bronzové vypadat. Takže to je pozitivní případ. A určitě je jich víc.

Může se stát, že i když nic nehledám, tak něco v přírodě přijdu. Jak se mám zachovat? Mám někoho kontaktovat nebo naopak začít hrabat?
Obecně platí, že například v ornici, to znamená na polích do hloubky nějakých 25 až 30 centimetrů předměty ničí orba. To znamená, že vše, co se zachrání z ornice, tak je k prospěchu. Něco jiného je potom v lese nebo na archeologických lokalitách, kde se předměty občas dochovávají už v původním uložení a mohou nést nějaké další informace. Tedy v okamžiku, kdy vytáhnu ze země jeden předmět a detektor mě stále upozorňuje, že tam je něco dalšího, tak už je to zdvižený prst, už je to vykřičník. A je třeba volat archeologa a vše s ním konzultovat. Aby se náhodou něco nezničilo.

Vaše kolegyně archeoložka Martina Beková mi říkala, že na místě nálezu bychom se měli chovat jako na místě činu po nějaké vraždě. Protože stopy nechceme poničit.
Přesně tak.

Jak významný z archeologického pohledu je vůbec náš kraj? Je tady hodně nalezišť? Byl náš region v minulosti hodně exponovaný?
Velmi, protože v podstatě východní Čechy nebo Královehradecký kraj je spojnicí mezi Slezskem, Moravou a středními Čechami. Takže tudy proudili lidé už hluboko od pravěku. Máme v kraji zmapováno zhruba 4,5 tisíce lokalit, tedy to bohatství je tady velké. Samozřejmě nejvíce Polabí, mezi Hradcem Králové a Jaroměří je jedna obrovská, souvislá lokalita, kde se usadili všichni, co tudy kdy v minulosti prošli. Něco jiného je na Nechanicku, kde je lokalit podstatně méně, ale na druhou stranu zase díky tomu, že se tam půda tolik neobhospodařovávala, neorala, tak se nám tam zachovaly mohylníky v lesích, hradiště, a podobně. Všude něco můžeme najít.

Dá se vystopovat prvopočátek archeologie tady u nás v kraji nebo přímo v Hradci Králové?

Prvopočátky sahají hodně hluboko. My jsme si připomněli před pár lety 250 let, což je takové fiktivní výročí, ale v podstatě souvisí s výstavbou hradecké pevnosti, kdy už tehdy byly nacházeny první nálezy a nějakým způsobem systematicky sbírány. Tedy od té doby. Pak přišla výstavba železnice v 19. století, která také narazila na spoustu archeologických nálezů. A od založení našeho muzea v 80. letech 19. století už vše začalo mít systematickou úroveň. Od té doby je místo archeologa v Hradci Králové obsazováno.

Nejvýznamnější objevy neděláme v okamžiku, kdy je vyzvedáváme někde v terénu, ale až v laboratoři následně několik let potom.

Jak dlouho potom trvá, když něco objevíte, než se poskládá ona historická mozaika?
Někdy to trvá roky, protože archeologický výzkum může přinést třeba řádově desetitisíce předmětů. A vše zpracovat, zaevidovat, zakonzervovat, provést různé analýzy, to opravdu může trvat léta.

Takže se třeba i vracíte zpátky k nálezům objeveným před 100 lety?

Nejvýznamnější objevy neděláme v okamžiku, kdy je vyzvedáváme někde v terénu, ale až v laboratoři následně několik let potom. Tak můžeme referovat o tom, co jsme významného objevili.

Když se podíváte na svoji bohatou kariéru, jaký v uvozovkách poklad jste objevil?

Archeologický nález není jen předmět nebo věc. Archeologický nález může být jáma v zemi nebo hrob. Archeologickým nálezem může být celé archeologické naleziště. Pro nás třeba byl v posledních let díky leteckému snímkování obrovský objev velkých kruhových svatyní, kterých jsme už na Královéhradecku napočítali dvacet, což je pravděpodobně asi největší hustota těchto památek v celé Evropě. Je to v podstatě takové naše Stonehenge, jen ne z kamene, ale původně ze dřeva. To je objev, který nás za poslední roky posunul velmi výrazně.

Kde to je? Je to pod zemí ještě pořád zahrabané? Je to jen letecky zachycené?

Jsou to pod zemí obrovské monumentální stavby, které mají třeba 100 metrů v průměru.

Tak vyhrabat je nebo nechat být?
Ne. My jsme toho vyhrabali už tolik, že pro poznání minulosti budeme raději, když to zůstane v zemi a počká si to na lepší techniky do budoucna.

Takže i taková je práce archeologů. Naším hostem byl dnes vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák. Moc děkuji za zajímavý rozhovor, na shledanou.

Na shledanou.

autoři:Jakub Schmidt,baj

Slovanská osada Brod.

Slovanská osada Brod. Archeologové objevili pozůstatky předchůdkyně města

8. prosince 2021

Archeologům se v Havlíčkově Brodě zřejmě podařilo nalézt pozůstatky po původní slovanské osadě Brod, která byla předchůdkyní dnešního města. Stalo se tak při průzkumu plochy, kde až do listopadové demolice stával statek U Vojtěcha. Archeologové nalezli hlavně keramiku, ale i osobní předměty.

Město Havlíčkův – původně Německý a ještě předtím Smilův – Brod, bylo podle oficiálních pramenů založeno Smilem z Lichtenburku krátce po polovině 13. století. Z písemných pramenů datovaných třeba k roku 1234 ale historici vědí, že mu předcházela slovanská osada Brod.

Kde se osada nalézala, se až dosud zcela přesně nevědělo. „Tradičně je situována na mírné návrší na pravém břehu Sázavy, asi pět set metrů západně od současného centra,“ popisuje Jakub Těsnohlídek, vedoucí týmu archeologů ze společnosti Archaia Brno.

To je oblast poměrně široká. Poslední objev archeologů by tak mohl hodně napovědět. Na hraně stavební jámy, která vznikla po bouraném statku U Vojtěcha, nalezli množství keramiky a dalších artefaktů. „Soubor obsahoval materiál, který předchází založení města. Podle prvotního datování jde o keramiku z první poloviny 13. století,“ uvedl Těsnohlídek.

Podle místostarosty Libora Honzárka je to unikátní objev. Nález ho velice potěšil, blíže určil místo, kde původní osada Slovanů, vzniklá ještě dávno před objevením stříbra a příchodem německých horníků, mohla být.

„Původní Brod ležel na obchodní haberské stezce. Ta vedla z Jihlavy a právě v prostoru Vojtěcha se stáčela na Veselý Žďár a Lučici. Vojtěch byl už ve 12. století mezi Slovany uctívaným patronem a je možné, že v této lokalitě stávala menší dřevěná kaple,“ poznamenal Honzárek.

Jak Jakub Těsnohlídek vypověděl, archeologický nález ležel v takzvané druhotné pozici. To znamená, že ne přesně tam, kde ho prapředci zanechali. Zřejmě byl v minulosti na dnešní místo nálezu přemístěn.

„Vysvětluji si to tak, že tento materiál byl nabrán při stavbě statku na konci 19. století a po parcele přesunut o kus dál,“ konstatoval archeolog. Podle něj to lze poznat podle tvaru keramických úlomků. „Nalezené střepy jsou velké a mají ostré hrany. Znamená to, že nebyly vystaveny okolním vlivům po delší dobu. Ve své poloze neležely až tak dlouho,“ vysvětlil Jakub Těsnohlídek.

O usmístění se spekulovalo, chyběl však důkaz

Že by stará původní osada Brod mohla ležet v oblasti až mnohem později postaveného kostela svatého Vojtěcha, se už desítky let spekulovalo. Dosud k tomu však chyběl větší důkaz. V minulosti se v lokalitě našlo jen pár drobných nálezů, které to zcela potvrdit nemohly. „Tato lokalita se dosud příliš důkladně nezkoumala,“ poznamenal Těsnohlídek.

Naposledy se v těchto místech stavěl obchod Billa v 90. letech minulého století. A to se na archeologické průzkumy ještě tolik nehledělo. Ostatní zástavba – včetně Masarykovy ulice – je ještě minimálně o několik desítek let starší.

Podle historika a ředitele havlíčkobrodského Muzea Vysočiny Michala Kampa patřila oblast kolem dnešního Vojtěcha či podél Svatovojtěšské ulice k nejstarším v Brodě. Bez ohledu na původní slovanskou osadu se právě tímto směrem začalo město rozšiřovat po překročení hradeb na přelomu 16. a 17. století. „Říkalo se, že cesta k Vojtěchovi podél tehdejší Svatovojtěšské ulice vedla snad od nepaměti. Podél ní vznikaly staré usedlosti a statky. Všechny dříve či později ustoupily další zástavbě, například areálu pletařských či plynárenských závodů. Jen statek U Vojtěcha vydržel jako poslední do dnešní doby,“ prozradil už dříve Kamp.

Archeologové už svou práci na ploše po zbouraném statku dokončili. Nyní nálezy sumarizují, třídí, zařazují a detailně zkoumají. Zároveň začínají po depozitářích hledat další nálezy z tohoto místa, aby je mohli porovnat.

Místo s velkým potenciálem

Archeologové by se ještě jednou velice rádi do lokality statku U Vojtěcha vrátili a podrobně ji prozkoumali. „To místo má velký potenciál,“ říká Jakub Těsnohlídek.

Šanci zřejmě dostanou, až se začne přestavovat křižovatka Masarykovy a Ledečské ulice. Je to dlouhodobým záměrem vedení města. Kdy to bude, ale zatím není jisté, bude záležet i na dohodě s ŘSD a Krajem Vysočina.

„Už teď ale můžeme slíbit, že při přípravě stavby bude na podrobný archeologický průzkum brán zvýšený zřetel. Budou tomu přizpůsobeny lhůty, termíny i postup prací,“ ubezpečil místostarosta Honzárek.

Autor: Martin Vokáč

Zdroj: https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/vysocina-havlickuv-brod-archeologove-vykopavky-osada.A211207_640422_jihlava-zpravy_epsal?

pátek 30. dubna 2021

Máj neboli Noc ohňů

Jedná se o "čtvrtící" den mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem.

V tyto dny se pořádají ohňové slavnosti či rituály. Ohně se pro získání síly přeskakují, zapalují se v nich košťata, kterými se pak krouží a v některých částech Evropy se z kopců pouští hořící kola či sudy, symbolizující putující slunce. K noci ohňů se dále pojí očista ohněm, kdy se v něm „pálí“ vše nedobré. Odtud pramení zvyky obcházet oheň, popřípadě procházet mezi dvěma ohni. Sedláci mezi dvěma ohni vodili i dobytek. V keltské tradici se tento svátek nazýval Beltain, což doslova znamená dva ohně.

Ohňové rituály podporují plodící sílu. K tomuto svátku patří také rituální sex, který nebyl vázán manželským slibem. Děti zplozené z tohoto spojení byly požehnané silami tohoto svátku. Sexuální rituály měly i zemědělský význam, "co se v tento čas zaseje, to se o žních sklidí". Májka je symbolem spojení muže a ženy, kdy věnec jako ženský symbol, ženy navléknou na stožár májky, který je mužským elementem. Muži pak vztyčí májku a celou noc si ji hlídají, aby ji nikdo z jiné vesnice nepodřízl. Tento zvyk představuje symbolické souboje mezi jednotlivými rody a vesnicemi. Za sloup Májky se vybírá obvykle nejvyšší smrk v lese, může jím být i bříza. Májka je ozdobena volně visícími pentlemi, které ji oživují. V některých staveních se staví Májka bez ohledu na roční období, po narození dítěte.

Dále sem patří tzv. dívčí válka, kdy si dívky v lese zbudují ohradu z chrastí a muži je „dobývají“. Jedná se tedy o jakési ritualizované námluvy a první sex.

Noc ohňů lze zasvětit bohu ohně Svarožiči, či bohyni života a plodnosti – Živě.

zdroje

http://www.slovanskykruh.cz/2015/02/kolovrat-aneb-slovanske-slavnosti-v-prubehu-roku/

http://www.ceske-tradice.cz/tradice/jaro/1.maj/staveni-maju
https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%A1je
http://zpravy.idnes.cz/maje-tradice-kterou-mravokarci-chteli-zakazat-f4i-/zpr_archiv.aspx?c=A080522_094949_zajimavosti_itu
http://www.ostasov.eu/tradice-a-remesla/a1-maj-a-maijky/
http://www.hvozdnice.cz/105-Kaceni_maje/
http://www.vmp.cz/cs/odborna-cinnost/zvykoslovny-rok/majove-slavnosti-jarni-maje.html