neděle 27. srpna 2023

Bájná vyspělá Tartárie v Asii neexistovala.

 

OVĚŘOVNA: Bájná vyspělá Tartárie v Asii neexistovala. Historicky nesedí údajná fakta, vysvětluje historička


Tartárie má být obří impérium, které se údajně rozprostíralo na území dnešní Asie. Podle skoro dvacetiminutového videa na Youtube to byla vyspělá civilizace, kterou ale současné elity mažou z map. Dochované důkazy z té oblasti ale nic takového o existenci říše ani nenaznačují, upozorňuje pro iROZHLAS.cz historička Daniela Kolenovská z Univerzity Karlovy.



Bájná vyspělá Tartárie v Asii neexistovala. Historicky nesedí údajná fakta, vysvětluje historička pro seriál Ověřovna! | Zdroj: koláž iROZHLAS.cz, Reprofoto Youtube

Hned v úvodu se konspirační video odkazuje na mapy, ze kterých blíže nespecifikované elity Tartárii ještě nesmazaly. U map ve videu ale zcela chybí autorství, které se běžně uvádí. Nelze tak ověřit jejich pravost.

„Pokud by mělo jít o nějaké spiknutí mocných při likvidaci paměti o Tartárii, zdá se mi podivné, že by jediné mapy, které ji zachycují, nebyly v jazyce Tartárie, ale latinsky – jazykem jednoho z církevních hegemonů ‚nového světového řádu‘. Pokud už by si je maloval někdo z latiníků, kdo by tam jezdil, popsal by přece i něco jiného než geografii,“ upozorňuje historička z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Podle ní se na mapách ve videu objevují i zeměpisné názvy, které se na jedné mapě nemohly historicky potkat.

„V úvodu dokumentu prezentovaná mapa zahrnuje Moskovie, historické jméno pro 13. až 15. století, a Pekin v Chine. Mezi 13. a 15. stoletím se ale název Pekin pro hlavní město Číny užíval málokdy, město od 10. století měnilo názvy podle svých pánů – Nanjing, Jenjing, Čung-tu – a dokonce se vlivem vpádu Mongolů počátkem 13. století stěhovalo. Za Mongolů bylo hlavním městem jako Ta-tu. Peking je realitou až od počátku 15. století – ale je hlavním městem Mingské říše,“ vysvětluje Kolenovská.

Velká čínská zeď v Tartárii?

Video o bájné Tartárii zmiňuje Velkou čínskou zeď jako stavbu, kterou měli postavit právě obyvatelé Tartárie na svoji obranu před Číňany. Snaží se to doložit například tím, že benátský kupec a cestovatel Marco Polo žádnou Velkou čínskou zeď v zápiscích ze svých cest ze 13. století nepopisuje.

To je pravda. Na druhou stranu i proto existují pochybnosti, jestli Marco Polo skutečně v Číně byl a celý příběh si jen nevymyslel na základě vyprávění arabských a perských kupců. Tomu odpovídá i užívání perských názvů místo čínských nebo faktické nesmysly v jeho knize Milion.

Autor videa o Tartárii přidává další údajný důkaz, že Velká čínská zeď je stavbou bájného impéria – nechráněné otvory jako dveře, okna nebo odvodňovací kanály jsou situovány ze severní strany zdi, ne z jižní, čínské.

„Mingové zrekonstruovali Velkou čínskou zeď, která je doložená písemně už v 1. století před naším letopočtem jako nesouvislá historická stavba bránící různé státy proti útočníkům z různých zemí. Celou oblast totiž neovládal jediný panovník, ale více malých států mezi sebou od 5. století před naším letopočtem bojovalo – to vysvětluje různé směřování obslužných otvorů,“ namítá historička Kolenovská.

Důkazy o Tartárii chybí

Upozorňuje taky, že pokud by Tartárie byla opravdu vyspělou civilizací v Asii, museli by se o ní zmiňovat tehdejší kupci, kteří putovali po hedvábné stezce do uzbeckého Samarkandu, obchodního centra od 7. století před naším letopočtem.

„Bez ohledu na to, zda sídlo kontrolovali Skytové, Řekové, turkické kmeny, nebo Mongolové – ti ho prokazatelně využívali jako sídelní město Čingischána od 12. do 16. století. Z kupců o východní Evropě psal třeba Ibrahim ibn Jakub. Ani ten nereflektuje zboží tartarské provenience. Pokud by šlo o vyspělou propojenou civilizaci, jistě by se nějaké zboží v komentářích kupců objevilo. Ze severovýchodních lesů se kupcům po staletí dostával jediný vysoce ceněný artikl – zvířecí kožešiny,“ upozorňuje historička.

Vůbec se o Tartárii nezmiňuje ani Nestorův letopis, který popisuje 10. až 12. století.

„I kdyby se dal Nestor odmítnout jako autor ‚vítězné‘, oficiální pravoslavné církve, tisícovka přesně datovaných písemností na březové kůře je záležitostí běžných lidí – účty, osobní dopisy i milostná korespondence. Autory jsou muži i ženy a děti. Informace stran Tartárie je tam nulová,“ přibližuje Kolenovská.

„Naopak zcela jasně se v nich sděluje, že východně od Rusi, Kyjevské Rusi, nežilo usedlé obyvatelstvo, ale nomádi – jejich životní styl nezahrnoval sídla, naopak ovládali jízdu na koních a byli vysoce mobilní. To bylo jejich výhodou při střetu se společnostmi žijícími v sídlech.“



„Pokud by mělo jít o nějaké spiknutí mocných při likvidaci paměti o Tartárii, zdá se mi podivné, že by jediné mapy, které ji zachycují, nebyly v jazyce Tartárie, ale latinsky,“ upozorňuje historička | Zdroj: koláž iROZHLAS.cz, Reprofoto Youtube


Autor videa o fiktivní Tartárii na sebe kupí údajná fakta a důkazy jedno přes druhé z různých historických období i zeměpisných míst. Opět jsou ale často nesmyslná. Tvrdí například, že než v Rusku nastoupili Romanovci, bylo provincií Tartárie. Rusku ale před Romanovci vládli Rurikovci z normanské dynastie.

Historička pak vypočítává další nesmysly z videa. Třeba že údajně nejsou potvrzeny žádné asijské geny mezi ruskou populací. „To je úplná hloupost, Rusko má přes 130 národů a etnik, zdaleka ne všechny jsou slovanské,“ vyvrací nepravdivou informaci. 

Stejně tak odmítá tvrzení, že neexistuje jediná evidence o mongolském impériu – ani lingvistická. „Touto problematikou se zabývali eurasijci, například lingvista Nikolaj Trubecký, dále historici Petr Savickij, Nikolaj Gumiljev,“ vypočítává.

Ruské tažení proti Tartárii?

Tartárie měla podle nesmyslného videa bojovat s Ruskem a postupně zaniknout. Autor této teorie zmiňuje i reálné konflikty, které se v oblasti opravdu odehrály. Jejich pozadí a důsledky jsou ale přesně historicky popsané a doložené. A o žádnou Tartárii v nich nešlo. Často měly zcela opačný dopad než zisk území bájného impéria.

Například napoleonské války v 19. století jsou velmi důkladně popsané. „Tažení do Ruska je jasně zdokumentováno oficiální i vzpomínkovou literaturou, dopisy a podobně. Rusko pak expanduje do Evropy, do Polska a na Balkán, ne na východ,“ popisuje historička Kolenovská a vyvrací i spojitost Tartárie a Krymské války.

„Rusko útočí proti Turecku, vymůže si na něm tak velké ústupky, že proti němu zasáhnou evropské velmoci a donutí ho ustoupit a přijmout Berlínskou smlouvu – je to porážka do té doby velmi sebevědomého Ruska na vlastní půdě, vede k reformám v Rusku. Žádná expanze v tu chvíli není myslitelná, Rusko má co dělat samo se sebou.“

A úplně nesmyslně je podle ní do výčtu údajných konfliktů s Tartárií zanesena i první světová válka, která pro Rusko znamenala krach a rozpad.

Rusko na východ expandovalo po rozpadu Zlaté hordy, mongolské říše. Historička upozorňuje, že Rusko tuto oblast obsazovalo mimořádně rychle i proto, že tehdejší obyvatelstvo na Sibiři se nemělo jak bránit, nemělo střelné zbraně. Rusové pak vybudovali město Ochotsk u Tichého oceánu od základů.

„Vyspělá civilizace by patrně koncentrovala obyvatelstvo. Tam ale není žádné, které by proti Rusům mohlo bojovat. Jsou tam lesy a pár obyvatel. A teprve objev přírodních surovin a zahájení těžby tam přivádí více lidí. A znovu, pokud by tomu předcházela vyspělá říše, asi by některé z těch surovin také využívala, někde koncentrovala výrobu z nich – nic takového na Sibiři není,“ zdůrazňuje Kolenovská.

Konspirační teorie o Tartárii

Popisované video je na Youtube jen pár měsíců a má přes 17 tisíc zhlédnutí. Bájná Tartárie je ale daleko starší konspirační teorií. Poprvé ji zmiňuje Anatolij Timofejevič Fomenko z Ruské akademie věd a profesor moskevské Lomonosovy univerzity. Podporuje ji také ruský kontroverzní léčitel Nikolaj Levašov.

Původní konspirační teorie podporuje ruský nacionalismus, asi od roku 2016 se ale šíří internetem v několika jazycích a už bez tohoto ruského pozadí.

Jana Magdoňová

převzato ze stránek:  https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/overovna-tartarie-bajna-zeme-asie-konspiracni-teorie-fakta-historicka_2308271338_kac


Žádné komentáře:

Okomentovat