Nejasný slovanský panteon
Pokud bychom chtěli i přes nedostatek zpráv poznat podobu slovanského panteonu, odpověď nebude snadná. Jistě si nelze představovat neměnnou ucelenou skupinu bohů a bohyň, jak je známe například z řeckého prostředí. Pomyslný slovanský Olymp se mnohem více podobal kupříkladu tomu keltskému, kde existovalo mnoho různých místních božstev a odlišných rituálů a jen několik bohů mělo univerzální charakter.
Slované žili na obrovském území a přicházeli do styku s různými kulturními vlivy, od Římské říše přes Byzanc až po perské prostředí, což se pochopitelně odráželo i v jejich náboženství. Stejně tak slovanská společnost prošla za staletí, kdy se modlila k pohanským bohům, velkými změnami. To se odrazilo třeba v posunu kompetencí určitého božstva, které bývalo původně patronem slunce, života či hojnosti, avšak pod tlakem křesťanství přejalo úlohu boha válečného.
Podrobnější zprávy máme o panteonu východních Slovanů, protože v 10. století kníže Vladimír vymezil podobu pohanského kultu Kyjevské Rusi. Z jeho rozkazu tak bylo uctíváno šest božstev – Mokoš, Chors, Stribog, Simargl a Dažbog, s hromovládným Perunem v čele. Analogii u západních Slovanů (pobaltských, polabských, českých...) nemáme. U nich jsou doloženy jen jednotlivé kulty bohů.
Černý a Bílý bůh osudu
Bůh Černoboh byl uctíván u západních Slovanů, zejména v Polabí. Na základě zprávy, kterou zanechal ve 12. století mnich Helmold ve své Kronice Slovanů (totiž že „když při hostinách kolují číše kolem stolu, nad nímž pronášejí slova požehnání, vzývají boha dobrého i zlého, kterého nazývají Černoboh, to jest černý bůh. Ten řídí všeliké neštěstí“.) bývá předpokládán i dobrý bůh Bělboh. Existenci jeho možného kultu však dokládá jen několik málo místních názvů. Samotný Černoboh bývá považován za boha řídícího osud. Nelze však vyloučit, že se jeho kult rozšířil teprve pod vlivem křesťanství.
( zdroj: https://www.stoplusjednicka.cz/na-slovanskem-olympu-2-kterym-bohum-se-klaneli-stari-cechove )