Sluneční kůň

 

BELTAIN, BELTANE, BELTINE

 Beltain, jak ho známe my, moderní pohané, má své kořeny ve starověkém Římě v raném předkřesťanském svátku Florálie, gaelském svátku Beltaine a dalších evropských oslavách prvního máje. Náš moderní Beltain je složenina z mnoha různých tradic, směsice kultur, víry a zvyků, které odrážejí společnou touhu přivítat příchod jara a jeho květnové teplejší dny, společně s rozkvetlými loukami i stromy.

Moderní novopohanský Beltain si vypůjčil svůj název z předkřesťanského keltského svátku, který oslavoval polovinu keltského roku, jež představovala začátek letního období. Keltové chápali rok jako dvě poloviny: temnější, chladnější polovina roku začínala o Samhainu, kdy se také zabíjel dobytek. Druhá polovina roku se odehrávala v době teplejší a světlejší, začínala o Beltainu a vyznačovala se tím, že se dobytek vyháněl na letní pastviny. Z toho je jasně patrné, že se jednalo o pastevecké pojetí času.

Beltain se slavil v Irsku, Skotsku a na ostrově Man.

Svátek byl známý jako Bealltainn ve skotské gaelštině, pro Iry Beltaine, přičemž oba názvy jsou odvozeny od společného keltského kořene znamenajícího "jasný oheň".

Svátek mohl být původně spojen s uctíváním keltského boha Belena. Belenus byl široce uznávaným božstvem, spojeným s léčbou, a jeho uctívání se datuje až do prehistorických dob. Zatímco podle Římanů byl Belenus úzce spjat s římským Apollónem, bohem světla a slunce, v keltské kultuře byl Belenus asociován s prameny, zdravím a pasteveckým způsobem života. Belenovy atributy jsou kámen falického tvaru, býk, kůň a dub. Jako jeden z gaelských bohů byl Belenus známý v Irsku, Skotsku, Walesu, Francii, Itálii, Španělsku, Anglii a jinde. Alternativy jeho jména jsou Belen, Belenos, Belinus, Bellinus, Bélénos, Belennos, Bel a další přezdívky podle lokality, jazyka a tradice.

Nápisy věnované Belenovi se nacházejí na mnoha místech, především ve Francii, Itálii, ale i na dalších místech Evropy.

V New Hampshire na ceremoniálním místě zvaném Mystery Hill byla nalezena kamenná deska s nápisem v oghamu, který v překladu praví "Věnováno Belovi".

Ačkoli je historických záznamů o keltských rituálech jen velmi málo a archeologických nálezů ještě méně, můžeme se domnívat, že tyto rituály byly zaměřeny především na ochranu dobytka, plodin, mléčných produktů, lidí, a na podporu plodnosti a růstu.

Zatímco Samhain byl časem spojení s temnými energiemi, Beltain je časem života, obnovy a optimismu.

Zdá se, že při obřadech Beltaine hrál velkou roli oheň. Nejstarší zmínka o svátku se nachází v raně středověkém textu z Irska, jehož autorem byl Cormac, biskup z Cashelu a král Munsteru. V textu se píše o slavnosti, která se konala 1. května na počest začátku léta, a popisuje ohňový rituál. Byly to dva ohně a během pronášení zaklínadel byl dobytek nucen proběhnout mezi nimi.

Další raná zmínka o Beltainu pochází ze sedmnáctého století od historika Geoffreyho Keatinga, který popisuje obrovské shromáždění na kopci Uisneach v Irsku, na němž hořely dva ohně, a dobytek procházel mezi plameny. Obětovalo se bohu jménem Bel. Věřilo se, že tyto rituály ochrání dobytek před nemocemi a tím bude zajištěn přísun masa a mléčných výrobků, které představovaly značný podíl v tzv. „keltské dietě“.

 Zdroj: Runy, pohanství a germánská magie -  Ryg Mortys Stefl

https://www.facebook.com/photo/?fbid=2932583106878373&set=gm.3624218894531816&idorvanity=2767405503546497

Vynášení zimy - Moreny

Píseň od Ragojky

 

Bukvice, ufoni a slovansko-árijské védy

Publikováno 6 srpna, 2017 od karugring

Tento článek je necenzurovaná pravda, to mi můžete věřit !

Na české duchovní scéně se rozmáhá duchovní směr védismu. Zatímco před deseti lety šlo jen o obskurní zajímavost z Ruska, dnes zdá že se toto hnutí rozmáhá i u nás. Se slovanskou tradicí a rodnověřím má vlastně společného jen málo, vychází spíše z teosofie obohacené o slovanskou terminologii a symboliku. Na druhou stranu je svými vyznavači prezentováno jako autentická, respektive ta jediná autentická, slovanská víra a mnoho z jeho prvků se objevuje i v myšlení části rodnověrců.

Védismus vychází z učení „pátera Dije“ Alexandra Chinoviče který v raných devadesátých letech v Omsku založil Staroruskou Yngliistickou církev pravoslavných starověrců.1 Ústředním prvkem tohoto učení je přesvědčení o slovanské, respektive ruské, nadřazenosti založené na takzvaných Slovansko-árijských védách, novodobému a fantastickému falsu. Kromě toho v něm lze nalézt přesvědčení o kosmickém původu Slovanů,2 reinkarnaci a věčném boji světla a tmy. Z důvodů zjevného rasismu byla církev v roce 2014 zakázána. Represe proti Ynglingům vedly k postupnému rozšiřování védistického učení na Ukrajinu, do České republiky a Německa.

Védismus však neoznačuje pouze učení Ynglingů. Jako védismus slovanské náboženství označoval již na počátku 20. století Jurij Miroljubov, propagátor Velesovy knihy, a v 80. letech se toto slovo stalo oblíbeným ruskými rodnověrci pro popis jejich filosofie a světonázoru. Tento článek je však o obou těchto védismech protože přes nepopiratelné rozdíly v nich rezonují stejné myšlenky. Základem obou učení je falsum, prezentované jako posvátný text popisující starobylé dějiny Slovanů, v případě Velesovy knihy kladené přibližně do roku 1 000 př. n. l., v případě SA véd pak mnohem starší. Z těchto textů je pak odvozována idea ruské nadřazenosti.

Celá tato ideologie, jak se pokusím ukázat, upírá slovanské tradici její specifičnost a poetičnost, což nahrazuje estetickou a myšlenkou prázdnotou a především ohrožuje na životě rozdílnost evropských domorodých tradic a to jak etnických tak náboženských.

Šovinismus

Obrázek pochází z propagačního videa propagátorky SA véd Věry Ovečkové a velmi dobře ilustruje zjevný rasismus védistické hnutí. Ano, samozřejmě i v autentickém rodnověří lze nalézt rozdílného náhledy na existenci a povahu ras nebo vztah Evropy a muslimského světa, ale tohle už je přeci jenom moc.

Šovinistický pohled védistů usiluje nahradit různorodé a bohaté slovanské tradice jednotnou a chudou tradicí vytvořenou několika málo lidmi. Odmítají pohlížet na božství v lokálním kontextu, což je základním kamenem pohanství, ale preferují pohled na celou planetu, sluneční soustavu či vesmír, v čemž se málo liší od jimi tak nenáviděného křesťanství a islámu.Velkoruský šovinismus ať už politický nebo náboženský není o nic menším ohrožení tradice malých národů středovýchodní Evropy než globalizace a amerikanizace

Toto myšlení však není vlastní pouze Yngligům a části rodnověrců, předsvědčení o nadřazenosti a spasitelské roli Rusku se objevuje i jinde. Například Vladimír Putin údajně propaguje ideu Velké Tartáriehttp://aeronet.cz/news/putin-odhaluje-historii-ruska-narod-ktery-nezna-svou-minulost-nema-budoucnost-zkaza-velke-tartarie-1-cast/. Spasitelská role zase hraje velkou roli v pravoslaví, které rozhodně není návratu starých náboženství nakloněno.

Bukvice, slovanské védy a Velesova kniha

Védistická představa starých Slovanů

K tomu aby mohli mít védisté starobylý posvátný text bylo samozřejmě nutné předkřesťanským Slovanům pořídit písmo – bukvici. Nutno říct že že idea takového písma není nijak nová, zastával ji například již Šafařík a také existuje kniha O Slovanech úplně jinak, která tvrdí že Slované byli zotročeni Etrusky a ti jim také jejich písmo ukradli.

Idea slovanského předkřesťanského písma je však nesmyslem nejen z archeologických a historických důvodů. Indoevropané měli obecně k písmu nedůvěru, zvláště co se týče posvátných textů. Například byly písemně zaznamenány nejspíše celá staletí po svém vzniku. Slované, především polabští, měli k písmu bezpochyby přístup a přesto se zdá že neměli touhu zaznamenat svou mytologii.

Důvodem celé této aféry s bukvicí je fakt že védisté převzali původně judaistický názor který klade písmo vysoko v hierarchii posvátna. Starozákonní Bůh je Slovo a Písmo – Bible, tedy Kniha je ústředním prvkem chápání božství v židovské tradici. Z toho pak plyne i důležitost písma i v křesťanství a sekulární západní společnosti. Těžko to lze považovat za něco jiného než projev komplexu méněcennosti a urážku svých předků. Ač považuji psaný text za jeden z největších lidských vynálezů nedovolil bych si své předky urážet za to že se mnou tento názor nesdíleli.

Ale, podívejme se čeho se dočkáme když Slovansko-árijské védy otevřeme:

Odpověděl jim Perun Mnohomoudrý,

vězte, ochránci Bran mezihvězdných,

ve Svarze Veliká Assa (válka) začíná…

V Makoši, v Radě, ve Svati i v Rase

nyní veliký boj probíhá,

v něm s CIZOZEMSKÝMI VOJSKY PEKLA

Světlí bohové z Pravi

vstoupili v krutý boj…

Skutečně by mohl být takovýto škvár produktem vyspělé mytopoetické tradice Indoevropanům nepochybně vlastní ? Srovnejme si tento text s jednou pasáží ze severské Vědminy písně:

Slunce se tmí,
v moři zem tone,
do hlubin padají
hořící hvězdy,
plameny celý svět
pohlcují,
sahá žár ohně
k samému nebi.

Rozdíl je naprosto očividný. Zatímco eddická pasáž představuje silné, ač jednoduché, poetické obrazy a má bezchybný rytmus, tak verše védské žádnou krásou nevynikají a jsou natolik nerytmické že se nedají ani pořádně recitovat. Tím se opět ukazuje že védisté slovanskou tradici urážejí když jí přisuzují tak děsivě nekvalitní poesii.

Samozřejmě, někdo by mohl v rámci stavění oslích můstku na podporu védismu tvrdit že bylo celé lidstvo přeprogramováno na jinou estetiku než měli původní Slované, ale to je snad moc přitažené za vlasy i na védisty. Kromě toho většina z nich uznává jako pravou i Velesovu knihu, která je na tom přeci jen o něco umělecky lépe, což opět vyvolává neřešitelný rozpor.

Terminologie

Na závěr bych chtěl vysvětlit několik základních védistických konceptů a představ pro lepší orientaci. Určitě jsem dopustil nějakých nepřesností, proto budu rád za opravy.

Bukvice

Údajné slovanské předkřesťanské písmo, jemuž je připisováno různé stáří, někdy zdroj všech světových písem.

Historie

Podle védistů slovo odvozené z „his tory“ tedy „z Tóry“, další z védistických důkazů manipulace dějin Židy.

Južismus

Slovanská jóga

Prav, Jav, Nav

Horní, střední a dolní svět podle Velesovy knihy.

Severní pól

Hyperborea, podle védistů pozemská pravlast Slovanů. Koncept oblíbený v theosofii i esoterickém fašismu.

Slovansko-árijské védy

Posvátné texty Ynglistů, jimiž byly údajně ovlivněny i indické védy. Podle prakticky všech ostatních falsum. Jejich originál má být zapsán na tabulkách z drahých kovů a přechováván veleknězi Ynglistické církve.

První véd se skládá z Knihy moudrosti Peruna a Ságy o Ynglinzích,3 druhá z Knihy světla a první část Slova Moudrosti Volchva Velimudra. Třetí zahrnuje knihu Ynglismus: dávná víra slovanských a árijských národů a druhou část Slova Moudrosti, čtvrtá Zdroj života a Bílou cestu. Pátá část není kanonickou součástí véd a zahrnuje Potvrzení Knihy světla.

Velesova kniha

Falsum z počátku 20. století obsahující dějiny Slovanů od 10. století př. n. l. Na rozdíl od SA véd oblíbený zdroj i mezi ruskými rodnověrci.

Velká Tartárie

Mocná slovanská říše existující v raném novověku. Ač je v SA védami vlastně v rozporu je idea tohoto státního útvaru oblíbena i mezi védisty.

Yngly

Struktura universa podle SA véd

Ramha

Nejvyšší bůh podle SA véd

1 V tomto kontextu má slovo pravoslaví a starověrectví samozřejmě jen velmi souvislost s křesťanským pravoslavím a starověrectvím. Podobně je to se staroseverským rodinným jménem Yngling.

2 Prostřednictvím „hvězdných bran“, americký film Stargate a z něj odvozené seriály jsou totiž podle védistů inspirované slovansko-árijskými védami.

3 Sága o Ynglinzích je autentický staroseverský text

zdroj: https://karugblog.wordpress.com/2017/08/06/bukvice-ufoni-a-slovansko-arijske-vedy/

NETREBA VERIŤ VŠETKÉMU „SLOVANSKÉMU“

 Žiarislav, čítal si „ruské védy“? Velesovu knihu, inglingov a články, ktoré uverejňujú?

Žiarislav:  Nečítal, iba nahliadal. Pred troma rokmi som bol v Rusku, v osade Kavčegu i v Moskve, kde som mal koncert i prednášku o slovanskom koreňoslovnom duchovnom jazyku. Takže tam sa človek stretol aj osobne s viacerými javmi, ktoré stoja za zmienku.

Mnohí si myslia, že keď niekto píše o slovanských „védach“, tak je to nejaký hodnoverný zdroj. V Rusku sa v dnešnej dobe môže človek stretnúť okrem mnohých nesporných zaujímavostí aj s akousi tvrdo fantastickou ezoterikou. Zdá sa, že viacero Rusov sa inšpirovalo keltskou fantastikou, podľa ktorej základom európskej kultúry je keltská kultúra. Každý, kto poctivejšie nahliada na kultúru a dejiny, vie, že toto je obchodný ťah keltskej módy. Niektorí Rusi vynašli inú fantastiku a to „ruskú“. Velesova kniha odvolávajúca sa na desiate storočie... Keď sa inšpiruješ starým zákonom a Bagavadgítou a dáš do toho nejaké prečítané mená slovanských božstiev z rôznych území a vekov, môže z toho pri troche fantázie vyjsť niečo podobné. Keď skrížiš Kastanedovho Donchuana s Tarzanom a Angelikou a dáš do toho romantický výklad slovanských dejín, môže vzniknúť dielo o sibírskej divožienke, čo nahá chrumká oriešky, kým jej syna chová medveď. Ako krásna literatúra je to v pohode, ale keďže ku mne prišla jedna žienka-čitateľka takejto literatúry a spýtala sa, či je tu nejaký medveď, čo by jej pomohol vychovať syna, tak som ju upozornil, že tu nie je literárny, ale skutočný medveď, čo občas roztrhne nejakú tú ovcu, alebo kozu, ale vôbec nie je isté, či sa mu bude chcieť chovať chlapca. Na Rusov nedám dopustiť, sú to často milí hostitelia a priateľský ľudia. Ale niektorí nerozlišujú medzi skutočnosťou a fantáziou a to nemusí byť pravdivé ani bezpečné. Videl som v Rusku dokument, čo tam niekto natočil a priznal, že je síce pravda, že žltý vedia lietať (to ako hongkongoví herci, čo sa šabľujú nad bambusovými hájmi), ale Rusi majú bojové umenie, v ktorom Serjoža zloží každého na štyridsať metrov bez dotyku. Niektorí si tam vydávajú kalendár od roku 7 000 a nejaké drobné - od údajného víťazstva Slovanov nad Kytajcami, teda Číňanmi. Niektorí všetkých Slovanov volajú rovno Rusmi. Hm. Tí si točia film a knihy o tom, že starou slovančinou sa hovorilo v takmer celej Európe, čo je na dve tretiny pravda, ale ten vývod si treba vychutnať: ruština bola slovanským jazykom a teda slovanské jazyky sú ruské. Zdá sa, že niektorí ruskí fantasti študovali Gebelsa. Možnože to podľa ich vývodov bol tiež vlastne Slovan.

Niektorí si vydávajú  takzvané slovanské árijské védy. To dlhé „e“ na vedy (v Rusku a Poľsku nie je bežné slovo veda, ako na Slovenku a v Čechách, ale nauka), má pripomenúť, že aj indický sanskrit je v podstate slovanský a teda ruský.

Ty ale tiež hovoríš, že indický védsky jazyk a vedomecký jazyk slovanov sú jednej podstaty.

Hej, ale to je v zásade iné tvrdenie, neouznačujem Indov za mutáciu Slovanov, ani iné čudné vývody, akože latinčina je skomleninou ruštinou, či slovančiny... To sú navýsosť iné správy, než ako tie, ktoré sú zverejňované v našom vedomectve. Vždy na požiadanie odpoviem, čo je z akého zdroja a čo je vec novodrevného vývoja, teda nový vývoj, na ktorí isteže máme právo, ako každá iná kultúra. Je to lacný ťah vydávať všetko za nejaké 5, či 7 tisícročné vedy. Niektorí tomu aj uveria. Ale to je tenký ľad. Uprednostňujem pomalú, no istejšiu cestu. Cestu, ktorá má bytostný vzťah k pravdivosti. Časom aj tak narýchlo postavené stavby, aj tie duchovné, začnú sa rúcať v nepravdivých spojoch.

Myslíš si teda, že niektorí si tvrdo vymýšľajú, keď to vydávajú za staré vedy?

Niektorí si vymýšľajú, či im to ide tvrdo, alebo mäkko, to nesúdim. Ani by sa k tomu nebolo treba vyjadrovať, keby niektoré veci neboli priamo nebezpečné. Z niektorých ruských zdrojov sa človek môže dozvedieť, že bieli Árijci majú 9 čakier, žltí tri a chudák čierni len jednu. A že Jevrejci, teda židia, pochádzajú z inej planéty. Keď toto sa skrýva za slovanstvo a za vedy, tak potom niekto, kto sa stretne s našimi vedami, môže si myslieť, že je to to isté a že sme všetci „na hlavu“. V podstate je to nebezpečné, lebo keby sa toto nejako príliš rozšírilo, tak by to mohlo sťažiť našu obrodu. Našťastie my sme začali už pred touto fantastickou ezoterikou, pričom by som podotkol, že nemám nič proti fantázii ani proti duchovným prúdom, ale keď niečo prekročí zdravú hranicu, tak treba sa voči tomu vyhraniť v záujme zachovania čestnosti a nie byť s každým zadobre, len aby proti mne nikto nič nemal.

Naše vedomectvo začalo skôr?

V podstate áno. Seriál návrat Slovienov v roku 1995 predchádzal knihe Návrat Slovenov a ňou sa spustil záujem o slovanské duchovné korene na Slovensku a potom aj v Čechách. Keďže v tom čase v podstate nebolo prienikov s inými krajinami,  náš vývoj vedomectva, teda slovanskej duchovnej obrody, je „autochtónny“, teda aj ruským vývojom neovplyvnený. Načrtnuté prúdy z Ruska sem prenikli až po roku 2 000 - najprv Megreho knihy -  v podstate ľúbivo - beletristické, a v podstate až v posledných rokoch aj akási rasistická ezoterika.

Ty si sa kedysi vyjadril, že multikulturalizmus môže byť nebezpečný.

Áno, a zdôvodnil som to dejinami inváznych kultúr, ktoré ničili pôvodné živočíšne druhy a aj pôvodné prírodné kultúry. To je ale niečo celkom iné, ako nejaký fantastický rasizmus, ktorý nám dáva 9 čakier a iným len 3 alebo jednu, alebo ich posiela na inú planétu. Zhodou okolností som od roku 1998 vyučoval vedomeckú cestu koncovky s tónmi vlniaci v deviatich telových strediskách sily a naše časopisy a nahrávky s týmto putovali cez nadšencov aj ku Štetininovi do Čekosu a inde do Ruska, ale nikdy som nepísal, že by nejaký Aziat mal len 3 pramene, pretože je žltý. To je obrovský rozdiel. Treba si dať na to pozor. Prichádza rozvoj našej kultúry a o chvíľu sa to začne. Ale netreba naletieť každému, kto sa zaštiťuje slovanstvom a slovanským duchovnom. V Moskve som videl, ako tam ktosi predviedol akýsi kulturistický tanec a svoje „číslo“ sprevádzala z magnetofónu hudba v rytme techno, a keď to označil za slovanské umenie, tak mu zatlieskali. Bolo to ako na nejakom keltskom festivale s novými vymyslenými stromovými horoskopmi a kadejakými keltskými šamanmi, ale tentoraz v „slovanskom“ vydaní.

Takže sa treba mať na pozore?

Presne tak, a overovať si veci, nenaletieť na lacné triky. To je úplne jedno, v ktorom národe. Zhodou okolností sa pýtaš na veci, ktoré sem prenikli z Ruska, ale mohli preniknúť z akejkoľvek krajiny. Vrátane našej vlasti. Takže dať si pozor a neskočiť na každú návnadu, to by mohlo byť všeobecným bezpečnostným pravidlom v akomkoľvek odbore.

zdroj: https://www.ved.sk/RC.slovanstvo.fantastika.htm

Slovansko-árijské védy

 Převzato z https://vdocuments.mx/slva-srbsko-informacn-centrum-svevlad-rodnoversk-obce-luh-velesa-nov.html

Slovansko-árijské védy (1)

Jestliže se zabýváme rodnověrskými falsifikáty, je nezbytné zmínit kontroverzní náboženské hnutí, které odmítá i většina rodnověrců žijících v Ruské federaci, kde toto uskupení v minulosti spatřilo světlo světa. Hovoříme o Staroruské církvi pravoslavných starověrců – inglingů, kterou založil počátkem devadesátých let minulého století Aleksandr Jurjevič Chiněvič čili Kolovrat. Roku 2009 však došlo k jejímu oficiálnímu zákazu ve spojitosti s podezřením z extremistické činnosti. I přes oficiální název tohoto hnutí jej však nemůžeme spojovat s pravoslavím ani se staroobřadnictvím. Dle slov A. J. Chiněviče jsou inglingové vyznavači „staré víry veliké rasy“ a „uctívají Práv“. Přestože bývají často spojováni s rodnověřím, jak Svaz slovanských občin, tak i Kruh jazyčských tradic se od nich distancují a považují jejich činnost za diskreditaci celého rodícího se rodnověrského hnutí. Podobně na inglingy pohlížejí i rodnověrci z dalších významných občin a svazů, mezi nimi také čelní představitelé dalšího ruského zastřešujícího svazu, Velesova kruhu. (2)

A. J. Chiněvič se narodil v Omsku roku 1961. Dle svých slov zde roku 1985 dokončil mužský duchovní seminář a stal se hlavou celé církve inglingů. Od této doby se nechal zároveň titulovat „san Patr Dij – Patriarcha“. Právě v Omsku se nachází i hlavní středisko církve, občiny však existovaly či doposud existují po celém Rusku, dále ve všech třech pobaltských republikách, v Bělorusku, Ukrajině, Německu, Spojených státech a v Kanadě. Pokud se vrátíme k Chiněvičovi, jeho výpovědi se neshodují s oficiálním životopisem, a to dokonce ani jeho rok narození, jelikož Chiněvič tvrdí, že je o deset let starší. Doložená historie inglingů se váže k roku 1991, kdy Chiněvič v Omsku založil středisko „Dživa“ zaměřené na paranormální a anomální jevy, kde organizoval kurzy okultismu a senzibilství. Z jara roku 1992 se středisko přetransformovalo do církve „Dživa – chrám Inglii“. Název církve má být odvozen od slova „inglija“ čili „božský prvotní oheň, který se bez konce projevuje různými způsoby v nekonečnosti“. V říjnu roku 1992 se nové náboženské hnutí zaregistrovalo u ministerstva spravedlnosti Ruské federace a v prosinci téhož roku došlo k jeho přejmenování na Staroruskou ingliistickou církev. Její činnost a semináře probíhaly legálně až do konce července roku 2004, kdy oblastní soud v Omsku rozhodl o zákazu celé církve ve spojitosti s podezřením z extremistické činnosti. I přes tento zákaz však Chiněvič dále šířil své myšlenky pomocí internetu a vedl svou občinu v Omsku. Na internetu došlo v těchto letech ke zveřejnění rozsáhlých materiálů a videozáznamů toto hnutí propagujících, na čemž se kromě Chiněviče významně podílel i další představitel inglingů A. V. Trechljebov. Na základě nezákonného šíření materiálů propagujících extremismus (rasová nadřazenost Slovanů-Áriů a užívání svastiky v oficiální symbolice) došlo roku 2009 k soudnímu řízení, jehož důsledkem byl Chiněvič shledán vinným. Obvinění byl zproštěn o dva roky později. (3)

Základním věroučným textem inglingů jsou tzv. Slovansko-árijské védy, které mají být údajným překladem z několika starověkých jazyků. Védy byly na území Ruské federace publikovány do roku 2008 celkem třikrát. V současné době (pozn.: 2012) se uvažuje o jejich zákazu, jelikož panuje podezření, že nesou určité příznaky extrémistického myšlení. Védy se dělí do čtyř základních částí. První část se nazývá „Kniha Perunovy moudrosti“, ve které se vypráví o Perunových přikázáních „veliké rase a potomkům Rodu nebeského“ a jde vlastně o jakousi historii příchodu lidí na planetu Zemi z nekonečného vesmíru. Dle této knihy a učení A. J. Chiněviče existují plastiky vytvořené před více než 40 000 lety z ušlechtilých kovů, které jsou pokryty „posvátnými obrazci“. Plastiky jsou ovšem „skryté a nedostupné“ a nelze je tedy v žádném případě podrobit vědecké analýze, podobně jako tomu bylo i u tzv. Knihy Mormonovy, výtvoru zakladatele Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů Josepha Smithe. Druhá část nese název „Kniha světla“. Třetí část se skládá ze dvou knih: „Ingliismus – symbol víry inglingů“ a „Slovo moudrosti volchva Velimudra“. Čtvrtá část se opět skládá ze dvou částí: první je soubor starých legend „Pramen života“ a druhá je věnována cestě určené slovanským národům. Jde bezesporu o jasný plagiát, v němž je čitelný vliv hned několika děl světové i ruské literatury. V prvé řadě Ságy o Inglinzích ze třináctého století, dále již zmiňované Knihy Mormonovy, Legend templářů vydaných ve Francii koncem devatenáctého století, které byly v Rusku přeloženy anarchistickými mystiky, dále rodnověrských textů, a to především Písní ptáka Gamajuna A. I. Asova a Velesovy knihy. Ve védách je patrný dokonce i vliv známého západoněmeckého vědecko-fantastického dokumentárního snímku Vzpomínky na budoucnost z roku 1970 natočeného na motivy knihy Ericha von Dänikena, který byl odvysílán ještě za sovětské éry, a neubráníme se ani podobnosti důsledného popisu národů s rasovou teorií publikovanou
v knize Adolfa Hitlera Mein Kampf. (4)

Od základních rodnověrských proudů se v mnohém odlišuje i samotná věrouka inglingů. Veškeré bohy pojímají jako své předky, sám otec a matka jsou chápáni jako „stvořitel“ a „bohorodička“. Nejuctívanějším božstvem je Rod, který v sobě nese všechny předky člověka a je vlastně vtělením celého lidského rodu. Dále inglingové uctívají tzv. „vyšší božstva“, mezi jejichž pojmenováními nalézáme Dažboga, Svaroga, Velesa, Peruna, ale také Odina, Thora, Valkýry, Agniho, Indru, Vestu a mnoho dalších. Severští, védští a antičtí bohové v představách inglingů pocházejí z krve bohů slovanských, a i z tohoto důvodu je zřejmě ctí. Inglingové dodržují pět hlavních půstů, postí se také v sedmý den svého devítidenního týdne. K devíti základním ctnostem patří osvícenost, oduševnělost, soucit, pokání, trpělivost, mírumilovnost, láska k bližnímu, schopnost překonat zkoušky
a také rozhodnost dosáhnout vytčeného cíle. Před svými obřady se inglingové „křižují“ podobně jako pravoslavní starověrci, ovšem začínají od čela, poté k levému a pravému oku a nakonec k ústům. Tento způsob křižování je označován jako „malá perunice“. Existuje i „velká perunice“, kdy se při křižování začíná opět od čela, přechází se však k levému
a pravému rameni a končí se na břiše. Obřady inglingové rovněž doprovázejí chvalozpěvy, k nimž patří především „Chvalozpěv Boha Kupala“, „Chvalozpěv Svaté Země“, „Chvalozpěv ohně“ aj.

A. J. Chiněvič striktně odmítá evoluční teorii. Lidský rod člení do pěti základních ras: bílé, rudé, žluté, černé a šedé, přičemž ta poslední jmenovaná je dle něj rasou hermafroditů, kteří čas od času navštěvují naší planetu. Rasová teorie inglingů se však ani v nejmenším nedrží obvyklých a uznávaných teorií, např. Indové jsou pokládání za směsici žluté a černé rasy. Inglingové mají i osobitý kalendář, jehož název odvozují od slovního spojení „Koljady dar“. Den má šestnáct hodin, týden pak devět dní. Měsíc se skládá ze čtyřiceti nebo jednačtyřiceti dnů a v roce je jich celkem devět. Jejich názvy jsou zjevně odvozeny od počátečních písmen hebrejské abecedy. Roky jsou podobně jako měsíce dvou typů: prostý rok mající 365 dnů a posvátný rok, který má dnů 369. K posvátnému roku, v němž má každý měsíc po jednačtyřiceti dnech, dochází každých šestnáct let. Roky se dále seskupují do okruhů, které jsou zároveň základem pro jednotlivé epochy. Epochy mají každá svého patrona, jímž je vždy některé z božstev. Pro zajímavost: s rokem 2012 započala epocha Vlka čili Bílého psa, jehož patronem je Veles. Velesova vláda potrvá až do roku 3632. (5)

Svjatoslav

 

(1) Příspěvek vyjímám z oddílu 4.5 mé doktorské rozpravy obhájené v Brně roku 2012, viz https://is.muni.cz/th/xwfjo/Disertacni_prace__Jiri_Macuda__zkevclfd.pdf?info=1;zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Ddiserta%C4%8Dn%C3%AD%20pr%C3%A1ce%20jiri%20macuda%26start%3D1

(2) Srovnej s: BEGTIN, K. – KAZAKOV, V.: Официальное заявление Круга Языческой Традиции и Союза Славянских Общин Славянской Родной Веры от 25 декабря 2009 года “О подменах понятий в языке и истории славян и о псевдоязычестве”. Dostupné z: <http://www.triglav.ru/downloads.php?cat_id=5&download_id=2/>

(3) Srovnej s: JAČMEŇ, V.: Снятие судимости с Отца Александра! Dostupné z: <http://inglija.com.ua/index.php?option=com_content&view=article&id=172:2011-03-11-15-07-10&catid=1:latest-news&Itemid=50/>

(4) Srovnej s: JAŠIN, V. B.: Церковь православных староверов-инглингов. In: ŠNIRELMAN, V. (ed.): Неоязычество на просторах Евразии. Moskva: Библейско-богословский институт св. апостола Андрея, 2001, s. 56–67

(5) Tamtéž.

zdroj: http://www.slovanskykruh.cz/2018/10/rodnoverske-padelky-slovansko-arijske-vedy/

Leva-net - oznámení

 Oznámení (aktualizováno)

Chtěl bych učinit jedno oznámení, které reflektuje změnu mých názorů na určitá témata. V poslední době se poměrně výrazně změnil můj pohled na určité věci a nebylo by správné, kdybyste to nevěděli. V kostce, můj nynější postoj se dá vyjádřit následovně (podrobnější vysvětlení níže):

a) Slovansko-árijské védy prezentované páterem Dijem (o. Alexandrem, neboli Alexandr Chiněvič) jsou podvrh.

b) Levašov jako osoba už nemá moji důvěru, co se týká informací které předkládá, viz níže, je to o něco složitejší.

 

K bodu a) - Védy.

Védy jako takové, jako autentický písemný artefakt považuji z 99% za podvrh. To ale neznamená, že všechno v nich napsané je lež, je třeba oddělit dílo jako takové a informace, které obsahuje. Dílo jako takové bylo bezesporu napsáno někým, kdo má určité reálné okultní znalosti a znalosti skutečné minulosti. Můj současný pohled na věc je, že se jedná o určitý mix pravdivých informací a dezinformací, který byl vytvořen nějakým zasvěcencem. Například systém Karuny jakožto obrazného písma a návazný systém například matematiky založené na Karuně je podle mínění jednoho kolegy, který se jejím studiem zabývá, nepadělatelný, nevymyslitelný. S tím souhlasím, ale to v mém pohledu nevyvrací fakt, že jako celek se jedná o podvrh s nějakou agendou, který ale obsahuje řekněme určitý díl funkčního vědění. Jaká agenda to je, to je na diskusi, v mém pohledu ale spíše nějaká destruktivní. Nejúčinější dezinformace je vždy taková, který obsahuje většinu pravdy, jen v těch klíčových otázkách se jedná o dezinformaci.

Teď, co mě vede k tomu, že považuji S-A-V za podvrh - nepřítomnost jediného fyzického důkazu jejich existence, jediné fotografie, čehokoliv, kromě vydání už v moderní ruštině, které se objevilo v roce 1991. Před rokem 1991 podle mého nynějšího vědění nikdo nic o nějakých inglinzích starověrcích v Rusku ani nikde jinde neslyšel.

O Velesově knize naproti tomu nemám nejmenší pochybnosti - existují fotografie dřevěných destiček ze 40. let. Naprosto nic nebrání tomu, aby byly zveřejněny podobné fotografie originálních nosičů Slovansko-Árijských véd. Že se tak ještě nestalo znamená dle mého jedinou věc, že jako takové neexistují a nikdy neexistovaly.

Shrnuto - Slovansko-árijské védy v podání A. Chiněviče (pátera Dije) a církve Inglingů z Omsku jsou dle mého názoru jako takové podrvh, možná operace tajných služeb, nicméně zhotovený nějakým zasvěcencem a obsahují určité skutečné vědění, nicméně také nemálo dezinformací. Dezinformace se týkají hlavně jejich historické části, to jsou podle mého vyloženě pohádky. Co se týká starověrci vytvořeného (či jinak získaného) systému run, ten představuje jistý druh okultního vědění, otázka je, jak celostní vědění to je. Asgard Irijský ani Daarijský podlé mého nikdy neexistoval. V současném okamžiku by měl o opaku mohla přesvědčit jediná věc, fyzický důkaz jejich existence datující se před rok 1990.

 

b) Levašov

Tady je třeba rozlišovat Levašova jako člověka a informace, které prezentuje. Co se týká jeho jako člověka, přistihl jsem ho při otevřené lži, zachycené na video, a následně při další várce lži při výzvě na dalším setkání, aby první lež vysvětlil. Takže jako osoba naprosto ztratil moji důvěru. Co se týká informací, které představuje, lze je rozdělit do třech oddílů:

1) jeho pohled na minulost představený v knihách Rusko v křivých zrcadelch a jinde

2) jeho fyzikální teorie stavby vesmíru

3) jeho biografie

 

Nejprve k bodu 3, tam je to nejjednodušší - pro sebe jsem jeho údajné činy odsunul do říše fantazie, ale hlavně, nezabývám se tím. Pravděpodobně je tam pár myšlenek na přilákání pozornosti a získání důvěry, a zbytek čirá fantazie. Není vyloučenou určité okultní působení na čtenáře.

K bodu 2, fyzikální teorie vesmíru. Nabízí se otázka, proč by to všechno psal a vymýšlel, a kreslil, pokud by byl podvodník či nějaká psychologická operace a nemyslel to upřímně. Odpověd - nevím. Možná na jeho teoriích něco je, možná je to vše hromada nesmyslů, budoucnost ukáže. Osobně to neřeším a neplýtvám duševní energií tím směrem.

K bodu 1, verze minulosti, kterou předkládá. To je částečně odpovězeno tím, že ji staví na Slovansko-árisjkých védách A. Chiněviče. Podle mého, čím dále do minulosti, tím větší pohádky to jsou. Samozřejmě nemůžou to být samé pohádky, všechno lži nebo nesmysly, to by se tím jednoduše lidé vůbec nezabývali a mávli by nad tím rukou. Dle mého opět, určitý mix skutečnosti a dezinformace, otázka zůstává, zda on sám tomu věří, je manipulován, nebo to dělá vědomě. A opět - příliš to neřeším, je mi to jedno. Další otázkou je účel jeho díla. A opět se můžu jen dohadovat. Je to pokus kontrolovat opozici podle hesla "když nemůžeš opozici zničit, postav se do jejího čela?" Či je to pokus svést pokusy o nalezení pravé minulosti a odkazu předků na slepou kolej, či spolu s Vedagorem, Chiněvičem a dalšími pokus nabídnout tolik variant, které si jdou navzájem po krku a částečně se vyvracejí, aby se z toho hledající člověk zhnusil a nenalezl nebo nepřikládal váhu tomu pravému?

Opět, odpověď neznám a nezabývám se jejím hledáním, došel jsem vnitřně k závěru, a podle komentářů některých dalších nejsem sám, že se tím není třeba zabývat, protože v relativně krátké době to vše vyjde najevo v průzračné podobě a nebudou další pochybnosti. Logicky bych to příliš zdůvodnit neuměl, ale intuitivně to tak cítím.

Než se někteří zeptáte, ano, moje názory v těchto věcech ovlinil G. Sidorov a jeho knihy, ale zdaleka se nejedná o jediný činitel, on spíše potvrdil určité moje názory, které zrály určitou dobu a ke kterým jsem v jeho práci našel další oporu, a nejen v jeho.

Teď se na mě možná spustí lavina otázek, pokusím se na některé, které předpokládám že se objeví, odpovědět hned, na ostatní položené v diskusi budu reagovat následně.

 

Otázka: znamená to že vše na těchto stránkách zveřejněné je nepravdivé apod.?

Odpověd: zdaleka ne, jednak je zde spousta informací či faktické evidence, které nepocházejí od Levašova či nějakým způsobem od Slovansko-árisjkých véd, a i pokud se jedná o ně, nejspíše je tam vždy nějaká část pravdy obsažena, ale její interpretace a interpretace faktů už je jiná věc. Kdybych měl specifikovat: sekci chronologie považuji co se týká interpretace faktů za pohádky, stejně tak většinu článků stavící na Védách atd. Jsem ale zároveň více než když předtím přesvědčený, že:

          - bílá rasa, i ostatní rasy. mají na Zemi stotisíciletou, nejspíše historii délky milionů let

          - data 40 tisíc let př.n.l. a 12-13. tisíc let př.n.l. (zánik Atlantidy) jakožto data významých událostí jsou opodstatněná

          - skutečně existovala severní pravlast bílé rasy (Árijců / Orianů-Hyperborejců), který zanikla při kataklyzmatu před 12-13 tisíci lety, jen to nebyl samostaný kontinent Daaria, ale bylo to prodloužení současných souší daleko více na sever.

          - obecně, minulost bílé rasy a i ostatních ras na Zemi je bezpochyby naprosto jiná, než prezentuje současná historie (spíše - historická mytologie), jen je to vše trochu jinak než prezentuje Levašov a Slovansko-Árisjké védy, přičemž čím dále do minulosti, tím více jinak to je.

 

Otázka: zda se cítím nějak podvedený, lituju práce strávené nad překlady apod.?

Odpověd: naprosto ne. Poznávání pravdy je kontinuální proces, uplynulý rok a něco strávený překlady a tvorbou těchto stránek mi mnohem více dal, než vzal - velmi významné rozšíření obzorů, vědomostí, naučení se ruštiny atd. A že se Levašov a Védy ukázují nejspíš falešnou cestou? V mém vidění - otevřely dveře, otevřely vnímání pro jiný výklad historie, než je prezentován, je jednoduše čas zasadit je ve vnímání tam, kde je jejich místo, a posunout se dále. Doufám, že to budou podobně vnímat i ostatní překladatelé, kteří na těchto stránkách spolupracovali. Navíc, co se týká podložených faktů, na těch se nic nemění, nyní mám jen jiný pohled na jejich interpretaci, a to ještě ne všude.

 

Otázka: chystám se překládat knihy Sidorova?

Odpověď: ne, určitě ne plošně. Jednak je to několikanásobný objem práce oproti překladům, které jsem dosud udělal, jednak je to složitější ruština, a v poslední řadě, ubylo volného času, díky kterému jsem mohl realizovat tyto stránky a jejich obsah. Respektive ten čas už si nemůžu dovolit vynakládat na překlady v takové míře, jako v posledním roce. Doporučil bych zájemcům zkusit transliterované verze jeho prací, které jsou zde ke stažení. Pokud budu soudit z vlastní zkušenosti, před rokem jsem neuměl ani jedno písmeno azbuky a nikdy nepřečetl v ruštině ani větu, dnes čtu ruské texty (transliterované) stejnou rychlostí, jako by byly v češtině, a to jsem přitom na učení se ruštiny nevynaložil žádné zvláštní úsilí. A ani si přitom neuvědomuju, že jsou rusky. Občas se pochopitelně objeví slovo, které neznám, ale celkové pochopení textu se blíží 100%. Proto si myslím že to jde, jen překonat ty těžké začátky, kdy se to zdá jako marné úsilí. Tady záleží hlavně na tom, jak moc člověka zajímá materiál, který čte, a knihy Sidorova jsou v tomto ohledu excelentní, viz zdejší přeložené úryvky pro příklad. Určitá snaha se vám vrátí tisícinásobně, otevře se vám takový informační prostor, o kterém si v češtině můžete bohužel nechat jen zdát. Navíc si myslím, že pro nás je ruština extrémně lehká k naučení, pokud se nebere v potaz překážka azbuky, což se dá obejít transliterací.

 

Závěrem bych se chtěl obrátit k otázce Stalina ve vztahu k pracem Sidorova. To pro mě totiž bylo větší překvapení, než dozvědět se o minulosti Slovanů-Árijců nejprve v podání Levašova / Véd, a v dalším stupni zjistit, že je to nejspíš z větší části smyšleno, a ve skutečnosti je to ještě jinak. Člověk je nějak schopen vstřebat, že je mu lháno o událostech starých stovky, tisíce let, ale zjistit, že má naprosto zkreslený pohled na události staré 60-90 let, to je poměrně jiná záležitost. Zatím nemůžu dělat, ani pro sebe, absolutní závěry, ale po bližším prozkoumání několika ruskojazyčných zdrojů, konkrétně např. knihy Muchina, které jsou založeny na stovkách citací a dobových dokumentech, můžu říct jedno - nedělejte předčasné závěry, pokud jste nestudovali originální zdroje v ruštině, máte téměř s jistotou názor na Stalina vybudovaný na nepravdivých představách o stavu věcí.

Co mohu zatím soudit, tak k mému překvapení fakta v mnohem větší míře podporují pohled Sidorova na Stalina, než opačnou variantu, že by ho vyvracely. Protože interpretace událostí je ošidná věc, uvedu pro příklad jen pár faktů o Stalinovi, můžete zhodnotit sami, nakolik zapadají do obrazu, jež je o něm dnes prezentován. Pocházejí z knihy Jurije Muchina - "Vrahové Stalina", v níž jsou i příslušné citace a odkazy na další zdroje:

1) Stalin v průběhu 20. let třikrát požádal centrální komisi KS SSSR, aby ho zbavila pozice generálního sekretáře KS a tím i veškerého faktického vlivu, a aby ho přiřadila na nějaký méně významný post kdekoliv v SSSR nebo zahraničí. Existují písemné důkazy tohoto, tzn. jeho dopisy CK, ve kterých žádá zbavení funkce. Politbyro pokaždé odmítlo, nedovolilo mu odstupit. V jednom případě podává žádost ne písemně, ale osobně na zasedání, a působí to tak (zachoval se záznam), že téměř zoufale prosí, aby ho té funkce a odpovědnosti zbavili, ale politbyro jednohlasně odmítlo - naopak, báli se jako čert kříže, že by o něj přišli.

2) Jako gensek (generální sekretář) KSR (komunistické strany Ruska) a už fakticky uznaný vůdce země nevlastnil žádný osobní majetek, ani oblečení a boty navíc, jediným jeho majetkem byla rozsáhlá knihovna čítající tisíce svazků, z nichž každý Stalin přečetl. I jako faktický vůdce SSSR bral plat jen jako člen CK (gensek neměl žádný zvláštní plat navíc) ve výšce několika set rublů, který taktak stačil materiální zabezpečení jeho ženy a dětí. Naproti tomu mnohem níže postavení stoupenci Trockého si žili zcela jinak, drahé oblečení, vily, restaurace, prostitutky atp.

3) z dobových dokumentů a výpovědí vyplývá jednoznačný závěr - v době soupeření Stalina a Trockého znamenalo přidat se k Trockému velké materiální výhody a požitky, kdežto přidat se na stranu Stalina znamenalo práci, práci, práci a hrozbu zabití ze strany Trockistů.

4) Existuje dokument, příkaz, osobně podepsaný Stalinem o tom, jak se mají úřady chovat ke zvláštním přesídlencům na Sibiři - zajistit každému zdarma bydlení, nářadí, teplé oblečení, zdravotní péči, potřebné věci do začátků osídlení na novém místě apod. Místní trockisty ovládané buňky namísto toho vysadili lidi uprotřed sibiře a bez ohledu na výše zmíněný příkaz nezajistily nic, v důsledku čehož miliony lidí zemřely hladem, zimou a nemocemi, a byl zároveň zničen projekt osídlení nových uzemí. Ti se dnes automaticky předkládají jako oběti Stalina.

5) Stalin byl podle některých nejvzdělanější člověk historie, četl denně kolem 300 stran a nejen četl, ale i chápal obsah a dělal si vlastní poznámky v knihách. Takto přečetl za život tisíce knih. Podle závěrů člena akademie věd SSSR D.V.Kolesova a V.A.Ponomarenka například: " ...principiální tvůrčí charakter má i práce Stalina z roku 1921 'O politické strategii a taktice ruských komunistů'. ... Pokud bychom měli ohodnotit obsah této práce z dnešních měřítek obecně přijímaných ve vědě, potom je zde více závěrů a vývodů, než ve velmi dlouhé doktorské disertaci v oboru Politologie či přesněji Politická technologie. Přičemž na své aktuálnosti tyto závěry neztratily ani po mnoha letech. ...".

 

Hox

 

Dodatek: tímto vzniká pochopitelně mnoho otázek a věcí k vyřešení. Například co s názvem stránek, jejich obsahem, nezveřejněnými překlady. Co se týká nezvěřejněných překladů, nějaké jsou, konkrétně dokončení knihy Odhalení s chybějící kapitolou 41 a dokončení knihy Anizotropní vesmír. Ty překlady zveřejním, ale už bez dalších úprav jako jazykové korektury apod. Co se týká knihy Světlany, zde je můj "důvěrometr" o něco výše než v případě Levašova, řekl bych že to i může být skutečný popis mentálních výletů, ale zůstávají zásadní otázky - zda jí byly poskytnuty správné informace a hlavně otázka o roli templářů, neboť ona je ve své knize představuje jako stoupence Radomíra/Krista s tím, že k infiltraci řádu a proměnu v nástroj Temných došlo později, ale dobové zdroje mluví jinak, templáři se účastnili křížové výpravy proti Venetům a není pochyb na jaké straně a v jaké roli - a to bylo v době, kdy podle knihy Světlany ještě "dobří" templáři infiltrováni nebyli. Samozřejmě je také možné, že celá kniha je jedna velká fantazie.

Co se týká zdejších článků, nic mazat ani upravovat nebudu, vše zůstane tak jak je, jen na titulní stranu přibude natrvalo toto oznámení. Problém vyvstává s názvem stránek, pochopitelně, tady časem nějaké opatření přijmu, v úvahu připadá přejmenování a přechod na jinou doménu.

V poslední době také tak nějak přirozeně utichla aktivita s překlady Levašova či Světlany ze strany ostatních, tímto bych i tak vyzval ty, kdo mají ještě něco rozpracováno, co má původ v těchto zdrojích, zastavte nad tím práci. Pokud to ale někdo bude cítit jinak a bude chtít něco rozdělaného dokončit, zveřejním to. Taky doufám, že pro to co jsem napsal budou mít překladatelé a spolutvůrci pochopení a nestanu se pro ně veřejným nepřítelem číslo jedna... ale taková je holt situace, není to momentální nálada, ale názor, který zrál určitou dobu a nezmění se, pokud se neobjeví nová fakta. Chápu, že u někoho z překladatelů může vzniknout znechucení nad tím, co jsem napsal, buďto nad "zbytečnou" prací nad překlady nebo nad tím, že s mým pohledem na Védy a Levašova nesouhlasí, a že část lidí může odejít, případně si dá na nějakou dobu pauzu, ale myslím si, že těch materiálů, které stojí za to překládat je stále hodně, a byla škoda to, co zde vzniklo, potopit. Sám budu ve stránkách pokračovat jako doposud, ale sám to v nynějším rozsahu neutáhnu.

 

Dodatek 2: ještě k jedné věci. Vladimíra, autora stránky vedy.sk znám osobně a je to vynikající člověk, a tímto oznámením jsem ho postavil do nepříjemné situace. Doufám, že se naše cesty rozejdou jen názorech a jen do doby, než vyjde najevo skutečný stav věcí, protože si myslím, že cíle máme stejné - hledání pravdy a odkrývání skutečné minulosti. Co se týká chystaného Menorečenie, které tady bylo avizováno a které jsem pomáhal organizovat, nejjednodušší řešení asi bude, když předám seznam zájemců, kteří se přihlásili u mě, Vladimírovi, a dále už půjdou věci mimo mě. Kdo by chtěl ze seznamu přímo vyškrtnout, nechť se mi ozve. Sám se obřadu účastnit nebudu, ale chtěl bych přijet kvůli setkání se spřízněnými dušemi. Možná se také pletu a Vladimír nebo A. Chiněvič mi při návštěve ukážou důkazy autentičnosti Véd, no, pokud ano, tím lépe.. :)

 

Díky za podporu, nebudu reagovat na každý příspěvek zvlášť, ale napíšu to zde - budu ve stránkách pokračovat, rušit ani balit nic nemíním, jen rozsah bude záviset na tom, kolik lidí ze stávajících přispěvatelů zůstane nebo se kolik se přidá nových. Jeden člověk toho nezvládne tolik, jako skupina 10-25 lidí.  Ze všeho nejdříve bych chtěl přeložit "Niklotovu závěť", což je dílo, které by měl znát každý Slovan obecně a každý západní Slovan tím více, nemluvě o dětech. Zvlášť u dětí je potenciál k posunu vnímání Slovanů a sebe sama tím správným směrem obrovský. Sidorov také v posledním týdnu zveřejnil 2 díly otázek a odpovědí, které bych chtěl zpřístupnit jakožto alternativní pohled k těm, které tady už byly prezentovány. Kdo by byl ochotný něco přeložit - pište tedy na můj email, díky.

zdroj:  http://leva-net.webnode.cz/products/oznameni/