Zpěvy

 Morena, Ohni

https://m.soundcloud.com/kuma_yuxibu/sets/zimni-slunovrat-20

Bitva v údolí řeky Tollense / První bitva v Evropě ( dokument )

Unikátní současný nález z Německa nám zachoval pozoruhodný důkaz o velké válečné události v období 1300 až 1200 před naším letopočtem.

zdroj: https://youtu.be/h-c0ewt1Lmo

Vědci objevili v Moravském krasu sedm tisíc let starou kresbu.

Vědci objevili v Moravském krasu sedm tisíc let starou kresbu. 

Jedná se o nejstarší výtvarné dílo v Česku

Vědci posunuli dataci nejstarší kresby v České republice na sedm tisíc let. Nachází se v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Jde o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Byl patrně umělecky dotvořen čarami coby kultovní kámen v době kamenné. O objevu informoval archeolog Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

V Kateřinské jeskyni se nachází několik maleb, a to od období pravěku. Vstup do ní obývali lovci a později pastevci, jimž Hlavní dóm zřejmě sloužil jako svatyně, až po 18. století, kdy už tam lidé zanechávali své podpisy.

Před rokem nechali odborníci jednu z maleb laboratorně zanalyzovat a zjistili, že je 6200 let stará. Šlo tehdy o archeologickou senzaci, žádné starší kresby v České republice nebyly do té doby popsány.

Ve zkoumání však odborníci pokračovali, olomoučtí archeologové společně s kolegy ze Správy jeskyní ČR nechali týmem z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR prozkoumat několik dalších obrazců za využití radiouhlíkové metody C14.

„Barvivo bylo vyrobeno z popela, tedy ze spáleného dřeva. Zůstaly v něm organické vzorky, u nichž šlo určit věk. U čar z Mozku se to podařilo až napotřetí,“ uvedl Golec.

Kresbu si už před sto lety vyfotografoval Absolon

Mozek si přitom už zhruba před sto lety vyfotografoval archeolog, objevitel Věstonické Venuše a průkopník speleologie Karel Absolon.

„Na jeho snímcích ale čáry nejsou patrné. Nevytvářejí jasný objekt, například zvíře. V obřím jeskynním sálu mohly spíš kámen dotvořit do podoby, v jakém mohl být pro tehdejší lidi svatyní, jakýmsi duchovním místem, tedy přímým spojením našeho světa se světem duchů či předků,“ podotkl Golec.

I když je současné generaci smysl této kresby nejasný, podle archeologů jde s největší pravděpodobností o místo, kde se uskutečňovaly duchovní obřady. Kresba na mohutném kameni přezdívaném Mozek leží na konci Hlavního sálu, ke kameni se pravěcí lovci mohli vydávat k obřadům.

„Je vskutku kuriózní, že Absolonovy fotky kamene skončily po jejich pořízení bez většího zájmu v archivu Moravského zemského muzea v Brně. Za uplynulá desetiletí tak kolem balvanu prošly doslova statisíce turistů z celého světa,“ dodal olomoucký archeolog.

(zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3101048-vedci-objevili-v-moravskem-krasu-sedm-tisic-let-starou-kresbu-jedna-se-o-nejstarsi?fbclid=IwAR1f4h-MSG1a7XKb25MXWmE6ST8p3yrlkEqmvVUtxoYVrCv8yYn8PQj2k5g )

Provoda 2020 - obřad jarní rovnodennosti

Vzhledem ke karanténě vyhlášené Vládou ČR, jejíž součástí je i zákaz shromažďování, jsem si řekl, že obřad udělám sám. Obřad byl živě vysílám přes Facebookové stránky Slovanského kruhu. 

Je to první počin tohoto druhu v rámci Slovanského kruhu a tak má pár nedostatků ...

Český unikát. Studna objevená u Pardubic je nejstarší dřevěná struktura na světě

Dřevěná studna, kterou archeologové našli při záchranném výzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrova v Pardubickém kraji, je nejstarší pravěká dřevěná struktura na světě. Potvrdil to dosavadní výzkum archeologů, kteří ji datují do let 5256 až 5255 před Kristem. Po ukončení výzkumu bude objekt k vidění ve Východočeském muzeu v Pardubicích.

"Potvrdilo se jak dendrochronologickým, tak radiokarbonovým datováním, že skutečně je to v této chvíli nejstarší pravěká dřevěná struktura, která je známa. Protože nic staršího takto datováno zatím není, můžeme ji označit za nejstarší na světě. Bude to zřejmě záležitost dočasná, ale zatím to prvenství této studni musíme přiznat," řekl ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška.

Pro archeology má nález studny veliký význam, a to nejen kvůli jejímu stáří, ale i díky vyspělé technologii, kterou byla postavena. "V rozích byly dřevěné kůly, které byly vydrážkované a do těchto drážek se dávala opracovaná prkna. Podle dosavadních archeologických nálezů jsme si mysleli, že tato technika byla použita až někdy v době bronzové a později, například v době římské. Nyní už víme, že byla používána i tímto neolitickým lidem. Takže nejen stáří, ale i vyspělá technologie je velmi zajímavá až omračující. S tím skutečně nikdo nepočítal," uvedl Peška.

Studnu postavenou z dubových kmenů objevili archeologové v katastru Ostrova na Chrudimsku. Studna byla hluboká asi 140 centimetrů, její půdorys měl rozměry 80krát 80 centimetrů. Její neolitičtí tvůrci dřevěné prvky opracovali nástroji z kamene, kostí, rohoviny nebo dřeva.

Studna podle Pešky nebyla nalezena na území žádné osady, byla izolovaná; osadu budou odborníci teprve hledat. "Předpokládáme, že příslušná osada by mohla být někde nedaleko. Tamní území je pro výstavbu podobných zařízení vhodné, byl tam dlouhodobě podmáčený terén. Také při našem výzkumu i v tomto období bez vláhy jsme museli vodu těsně vedle studny neustále odčerpávat," doplnil Peška.

Výzkum podle ředitele olomouckého archeologického centra pokračuje, unikátní studna se nyní konzervuje. Paralelně s konzervací budou vědci dělat další analýzy, zejména přírodovědné. "Nyní pracujeme na mikromorfologii studny, na rozboru určitých chemických látek, které by tam mohly být obsaženy a mohly by nám ukázat, jak tehdy vypadalo kolem studny přírodní prostředí," doplnil ředitel Archeologického centra Olomouc. Po ukončení výzkumu by se měla stát zhruba do dvou let součástí expozice pardubického muzea.

Zdroj: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/studna-nalezena-u-pardubic-je-nejstarsi-drevena-praveka-stru/r~eb351dfe473511ea9ec9ac1f6b220ee8/?fbclid=IwAR0ncRMvJ3kVLns9UbySzfliQEFgxdu6cRye44YPOo0Vfqoibi1hl83PLAs